Honoratus, ep. Vercellen
| 29. října, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | s. IV./V. in. |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Vercelli a zde se mu také dostalo vzdělání v biskupském klášteře, který sloužil k formaci kněží.Z náhrobní desky v katedrále tohoto města se dovídáme, že byl vzorným žákem biskupa Eusebia (pam. 2. 8.) a neúnavným kazatelem utvrzujícím v katolické nauce proti ariánským vlivům.
Roku 355 Honorát doprovázel Eusebia do vyhnanství, které trvalo asi sedm let. Po Eusebiovi, který zemřel r. 371, nastoupil na biskupský stolec Limenius. Ke konci století se kázeň mezi duchovenstvem zhoršila a rozrůstal se rozkol. Milánský biskup Ambrož se snažil pomocí dopisu přimět je k životu podle pravidel daných Eusebiem a také ještě podpořil zvolení Honoráta za biskupa ve Vercelli. Přál si před svou smrtí, aby mu Honorát udělil svátosti na cestu (tzv. viatikum). Ten proto 4. 4. 397 přispěchal do Milána a přijal od něj vzkaz. Situace byla později zobrazena v jednom z výjevů, zdobících v Miláně tzv. „zlatý oltář.“ Honorát se téhož roku stal ve svém rodišti biskupem a s horlivostí a potřebnou autoritou začal oživovat víru v božství Ježíše Krista, popíranou arianismem, a důsledněji působit na výchovu duchovenstva.
Zemřel po 20leté působnosti v úřadu a jeho ostatky jsou uloženy pod bočním oltářem katedrály ve Vercelli.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Narcissus, ep. Hierosolymitan (asi 222); Maria Restituta /Helena/ Kafka♦ (1943); Felicianus, m. Carthagine (asi s. III.); Honoratus, ep. Vercellen (s. IV./V. in.); Zenobius, m. Sidone (s. IV.); Abraham, anachoreta (366); Iacobus, ep. in Mesopotamia (521); Theodarius (asi 575); Colmanus, ep. Duacen (s. VII.); Dodo (s. VIII.); Caietanus Errico, presbyter (1860); Clara Luce Badano♦ (1990)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský