Ioannes Slade
| 30. října, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1583 |
ŽIVOTOPIS
Je jedním ze 106 mučedníků Anglie a Walesu, blahořečených 15. 12. 1929 papežem Piem XI. Důvodem mučednictví byla věrnost Římskokatolické církvi a odmítnutí uznat krále za hlavu státního náboženství. Prvními z mučedníků byli kartuziánští mniši v r. 1535. Nepřátelství vůči katolicismu za panování královny Alžběty I., dcery Jindřicha VIII., se nezmenšilo a pronásledování spíše narůstalo. Ti, co byli pro věrnost církvi odsouzeni, až na pár výše postavených osob, byli mučeni rafinovaným způsobem a čekala je strašná smrt. Po chvíli dušení v oprátce jim bylo při vědomí rozříznuto břicho a následující tzv. “železná rukavice“ znamenala kruté naložení s vnitřnostmi a čtvrcení odsouzence, při kterém skonal.
Jan Slade se narodil v Manston v hrabství Dorset v Anglii. Vystudoval na New College v Oxfordu v Anglii a stal se učitelem. Odmítl uznat panovníkovu svrchovanost nad církví a zpochybnil moc královny Alžběty I. v duchovních záležitostech. Byl proto odsouzen k výše uvedené smrti společně s Janem Bodey, jehož poprava se však konala až o tři dny později. Když Jan Slade byl přiveden k šibenici, poklekl, nakreslil znamení kříže, políbil je a za vystupování po žebříku hlasitě řekl: „Přišel jsem zemřít za víru všech generací.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Marcellus, centurio (298); Claudius, Lupercius et Victorius (asi 303-304); Marcianus, ep. Syracusan (s. II.); Serapion, ep. Antiochen (asi 211); Eutropia (asi s. III.); Maximus, m. Cumis (asi 303); Germanus, ep. Capuan (asi 540); Gerardus, ep. Potentin (1122); Benevenuta Boiani♦ (1292); Ioannes Slade♦ (1583); Terentius Albertus O'Brien♦ (1651); Angelus de Acrio (1739); Ioannes Michael Langevin♦ (1793); Alexius Zaryckyj (1963)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský