Quintinus, m. Augustæ Virimanduorum
31. října, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | s. III. |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z rodiny římského senátora Zena. Stal se křesťanem a působil jako věrozvěst poblíž Amiens v tehdejší Belgické Galii (ve Francii). Sem byl podle tradice poslán roku 245 (společně s Lucianem, umučeným v Beauvais) od papeže Fabiána. Místo Kvintínova mučednictví se uvádí 70 km východně od Amiens, ve Vermandu u Saint-Quentin. Asi ke konci třetího století, za císaře Maximiána, byl od prefekta Rictiuse odsouzen a umučen. Legenda hovoří o mučení pomocí hřebíků, které mu byly nejprve vráženy za nehty a pak do různých částí těla, zejména do jeho lebky. Jeho tělem prý byly také protaženy dva dráty. Někde se uvádí i polévání vařící smůlou a nakonec, po odříznutí hlavy, byl vhozen do řeky Somy (Somme). V místech, kde byly nalezeny jeho ostatky, byla nejprve postavena kaple, později chrám a dnes stojí město Saint-Quentin.
Kvintín byl prý umučen roku 287, ale v úvahu přichází i pozdější datum.
Wolfgangus (994); Epimachius Pelusiota (asi 250); Quintinus, m. Augustæ Virimanduorum (s. III.); Foillanus (asi 655); Antoninus, ep. Mediolanen (asi 661); Christophorus de Romaniola♦ (1272); Thomas Bellaci de Florentia♦ (1447); Dominicus Collins♦ (1602); Alphonsus Rodríguez, religiosus Soc. Iesu (1617); Leo Nowakowski♦ (1939); Maria a Conceptio Immaculata della Croce /Elisabeth/ Salvat Romero (1998)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský