Christophorus de Romaniola
| 31. října, připomínka | |
| Postavení: | kněz OFM |
| Úmrtí: | 1272 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi roku 1172 v Romandiole v regionu Emilia-Romagna v severní Itálii. Později se stal knězem v diecézi Cesena v Romagna a asi ve 40 letech se stal žákem sv. Františka z Assisi. Jako člen utvářejícího se řádu si zvolil asketický způsob života a působil i mezi malomocnými. Později byl poslán do Francie, aby kázal proti albigenským bludům a zakládal komunity františkánů v Gaskoňsku. První františkánský klášter založil v Cahors v Akvitánii (v jižní Francii) a z tohoto důvodu se někde uvádí jako Kryštof z Cahors. Pak pokračoval v šíření františkánského řádu na mnohých místech Galie.
Dožil se věku kolem sta let a byl pohřben v Cahors. Jeho první životopis sepsal místní opat Bernard de Bessa krátce po jeho smrti. Při vypálení kláštera od Hugenotů v roce 1580 byly Kryštofovy ostatky zničeny. Blahořečený byl 12. 4. 1905 papežem Piem X.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Wolfgangus (994); Epimachius Pelusiota (asi 250); Quintinus, m. Augustæ Virimanduorum (s. III.); Foillanus (asi 655); Antoninus, ep. Mediolanen (asi 661); Christophorus de Romaniola♦ (1272); Thomas Bellaci de Florentia♦ (1447); Dominicus Collins♦ (1602); Alphonsus Rodríguez, religiosus Soc. Iesu (1617); Leo Nowakowski♦ (1939); Maria a Conceptio Immaculata della Croce /Elisabeth/ Salvat Romero (1998)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský