Světci k nám hovoří...


sv. Guenal

Guenæl

3. listopadu, připomínka
Postavení:opat
Úmrtí:s. VI.

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze šlechtického rodu Cotnovaglia v Bretani na severozápadě Francie. Podle legendy se zvláštním řízením již v sedmi letech dostal do kláštera, kde se mu dostalo většího vzdělání a představený Winwale jej prý určil za svého nástupce. V odlišných legendách nesouhlasí data. Údajně konal se svými mnichy delší misionářské cesty a zakládal komunity i v Británii a Irsku. Na mnoha místech usiloval o vymýcení přetrvávajících pohanských zvyků. S několika mnichy cestoval na ostrov Groix k ústí řeky Blane. Po návratu na pevninu prý působil v dnešním Lanester u soutoku řek Scorff a Blavet. Bývá uváděno, že asi roku 546 pomohl založit klášter v Cornouaille v Bretani.

Na konci svého života byl v Bretani na severo-západě Francie opatem kláštera (nacházejícím se asi 40 km od Brestu a 60 km severně od Quimper) s dnešním názvem Saint-Guénolé de Landévennec.

V roce 925 byly Guenalovy ostatky převezeny do katedrály ve Vannes. Další zpráva říká, že jeho ostatky, které byly ve 12. století přineseny do opatství Saint-Victor v Paříži, byly zničeny během francouzské revoluce.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinus de Porres (1639); Germanus, Theophilus et Cyrillus, m. in Cappadocia; Libertinus (s. III./IV.); Papulus (s. III./IV.); Valentinus et Hilarius (století neznámé); Guenæl (s. VI.); Silvia (s. VII.); Domninus, ep. Viennen (asi 538); Pirminus (asi 755); Ioannicius (846); Odrada (asi s. XI.); Ermengaudius (1035); Berardus, ep. Marsorum (1130); Alpais (1211); Idda (asi 1226); Simon Balacchi (1319); Emmanuel Lozano Garrido (1971)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.