Pirminus
3. listopadu, připomínka | |
Postavení: | biskup a opat OSB |
Úmrtí: | asi 755 |
Patron: | Alsaska, Innsbrucku; vzýván proti nemocem očí, revmatismu, při otravách i v boji s jedovatou naukou |
Atributy: | biskup, plazi a žáby, model kostela či kláštera |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi kolem roku 690. Za pravděpodobné místo bývá považován Řím i britské ostrovy nebo Španělsko, takže jeho původ neznáme. Víme však, že se stal misijním biskupem a opatem v diecézi Agunto (lat. Dioecesis Aguntiensis). Působil v Argentoratum, což je starověký název Štrasburku. Evangelium hlásal v krajích, kde se hovořilo dialekty Alemannic a v Bavorsku. Jeho horlivá činnost je připomínána zvláště jako představeného kláštera v německém Hornbachu a jako zakladatele klášterů v Horním Porýní.Z legend je známo, že asi už v roce 711 obnovoval ve švýcarském Dissentis klášter, který byl poničen od Avarů a pak zakládal opatství v Pfäfers. Jako misijní biskup začal působit asi po r. 720. Předtím byl v Římě, kde obdržel od papeže souhlas a požehnání pro misijní činnost i doporučení pro krále Theodorika. Roku 724 na ostrově Reichenau (u západního konce Bodamského jezera při švýcarských hranicích) založil klášter, který vybavil knihovnou. Pozemek ostrova dostal od Karla Martela. S Pirmínovým prvním působením na ostrově souvisí jeho atribut, kterým jsou hadi, jako symbol pohanství, se kterým zde musel bojovat. Vévodou Theobaldem byl prý po nějaké době z ostrova vypuzen a odešel do Alsaska, kde r. 727 založil klášter v Murbachu. Po pravém břehu Rýna došel do oblasti Štrasburku. Zmiňována je také jeho činnost ve švýcarském Ragaz i v Nieder-altaich v Bavorsku. Jako poslední jím založený klášter je udáván Hornbach (ležící 10 km jižně od Zweibrücke), kde byl opatem a zemřel více jak devadesátiletý.
Svým následovníkům zanechal příručku pro vzdělávání lidu.
Zázraky a uzdravení u jeho hrobu v Hornbachu vedly k šíření úcty a k poutím. Jeho ostatky prý byly později přeneseny do Speyer a r. 1576, v době reformace, do jezuitského kostela v Innsbrucku.
Martinus de Porres (1639); Germanus, Theophilus et Cyrillus, m. in Cappadocia; Libertinus (s. III./IV.); Papulus (s. III./IV.); Valentinus et Hilarius (století neznámé); Guenæl (s. VI.); Silvia (s. VII.); Domninus, ep. Viennen (asi 538); Pirminus (asi 755); Ioannicius (846); Odrada (asi s. XI.); Ermengaudius (1035); Berardus, ep. Marsorum (1130); Alpais♦ (1211); Idda (asi 1226); Simon Balacchi♦ (1319); Emmanuel Lozano Garrido (1971)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský