Světci k nám hovoří...


blah. Šimon Balacchi

Simon Balacchi

3. listopadu, připomínka
Postavení:řeholní bratr - laik OP
Úmrtí:1319

ŽIVOTOPIS

Narodil se roku 1240 v Sant'Arcangelo, ležícím 10 km západně od Rimini v Itálii, jako syn hraběte Ballacchi. V mládí vstoupil do armády, ale ve 27 letech vojenskou kariéru opustil a rozhodl se pro život dominikánského řeholníka.

Vstoupil do kláštera v Rimini a v pokoře zde vykonával domácí i zahradnické práce. Způsoby jeho askeze vedly představeného až k obavám o Šimonovo zdraví. Vedle intenzivního duchovního života i vykonávané fyzické práce v klášteře byl katechetou, který na výuku zval obyvatele Rimini při pochůzkách městem s křížem v ruce. Zvláštní péči věnoval katechezím pro děti, které uváděl do základů křesťanského života. V přístupu k lidem vynikal jemným citem, respektujícím postojem a dobrotou. Uvádí se také, že proléval slzy kvůli ztraceným duším.

Ve věku 57 let ho postihla ztráta zraku. Přesto neztrácel optimismus a utrpení přijímal s odhodlaností a láskou, kterou je proměňoval v oběť milou Bohu. Poslední léta života byl nemocí připoután k lůžku. Prožíval extáze s Pánem Ježíšem, ale také prý trpěl ďábelskou vizí.

Ostatky Šimona Balacchi byly přeneseny v roce 1817 a jeho kult 14. 3. 1820 potvrdil papež Pius VII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinus de Porres (1639); Germanus, Theophilus et Cyrillus, m. in Cappadocia; Libertinus (s. III./IV.); Papulus (s. III./IV.); Valentinus et Hilarius (století neznámé); Guenæl (s. VI.); Silvia (s. VII.); Domninus, ep. Viennen (asi 538); Pirminus (asi 755); Ioannicius (846); Odrada (asi s. XI.); Ermengaudius (1035); Berardus, ep. Marsorum (1130); Alpais (1211); Idda (asi 1226); Simon Balacchi (1319); Emmanuel Lozano Garrido (1971)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.