sv. Vitál a Agrikola

Vitalis et Agricola, m. Bononiæ

4. listopadu, připomínka
Postavení:	mučedníci
Úmrtí:	304
Atributy:	u Vitala meč, palma; u Agricola sekyra, kříž

ŽIVOTOPIS

Vitál byl sluhou Agrikola. V období pronásledování za císaře Diokleciána byli oba za svou víru v Krista odsouzeni k největším mukám. Sluha Vitál byl prý mučen jako první, aby pohled na něj přiměl Agrikolu k zapření víry. Vitál podstoupil mnoho druhů mučení, takže na jeho těle nebylo nezraněného místa a v mukách zemřel, aniž se katům podařilo přimět ho k odpadnutí od víry.

Agrikolu úděsný pohled na trpícího sluhu neodradil, ale spíše utvrdil v odhodlání raději ho následovat, než se vzdát víry. Po podobném mučení byl přibit na kříž a za modlitby odevzdal i on svou duši Bohu.

Podle biskupa Ambrože z Milána, došlo k jejich umučení v roce 304 v Boloni. Jeho zpráva pochází z roku 393 (ve "Virginalis Exhortatio"), ale jinde je uvedeno, že ostatky těchto mučedníků slavnostně vyzvedl už kolem r. 380. Jejich hroby se nacházejí v boloňské bazilice.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Carolus Borromeo (1584); Vitalis et Agricola, m. Bononiæ (304); Nicandrus et Hermes (asi s. IV.); s. IV. in.; Amantius, ep. Ruthenen (s. V.); Perpetuus, ep. Traiecten (asi 620); Modesta, abbatissa (s. VII.); Emericus seu Henricus, filius s. Stephani regis Hungariæ (1031); Helena Enselmini^♦ (1231/1242); Felix de Valois (s. XIII.); Francisca de Ambosia^♦ (1485); Teresa /Maria Ludovica/ Manganiello^♦ (1876)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský