Helena Enselmini
| 4. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | řeholnice OSC |
| Úmrtí: | 1231/1242 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se údajně roku 1208 v Padově v Itálii. Původem byla šlechtického rodu a její jméno v italštině je Elena. Ve 12 letech odešla do nového padovského kláštera v Arcelli, který založil František z Assisi po návratu ze Svaté země. Po pěti letech, ještě do jeho rukou, složila slavné sliby.V 18 letech, viditelně vyčerpána, při adoraci před Nejsvětější svátostí omdlela. Bylo to první znamení její vážné nemoci, která začala slabostí a fyzickou nemohoucností. Ve 20 letech ztratila zrak a začala prožívat temné období, později ztratila i schopnost vyjadřování a zůstala němá. S přiblížením se 23 roku života, jí po 15 měsíců nemoc působila ukrutné bolesti, provázené vysokou horečkou.
Jejím duchovním rádcem byl známý světec Antonín z Padovy. Pod jeho vedením Helena vynikala pokorou, andělskou čistotou a žhoucí láskou, pro kterou s obdivuhodnou trpělivostí snášela mnoho bolestí. V oddané modlitbě je přinášela jako oběť a pokání Pánu Ježíši a s něžností i hrdinskou statečností se spojovala s jeho utrpením za spásu duší. Po více měsíců žila pouze ze svatého přijímání. Mimo eucharistie nic nepožívala, proto se u ní hovoří o daru inedia.
U jejího úmrtí, k němuž došlo 4. 11., se vyskytují dva letopočty. První je rok 1231, udávaný také v martyrologiu, druhý 1242, rok udávaný františkánským řádem v Itálii i jinde. Podle těchto údajů zemřela ve věku 34 let, popřípadě již ve 24 letech.
Její ostatky byly uloženy ve skleněné rakvi do kostela San Nicola v Arcelli.
Od papeže Inocence XII. byla 29. 10. 1695 zapsána mezi blahořečené.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Carolus Borromeo (1584); Vitalis et Agricola, m. Bononiæ (304); Nicandrus et Hermes (asi s. IV.); s. IV. in.; Amantius, ep. Ruthenen (s. V.); Perpetuus, ep. Traiecten (asi 620); Modesta, abbatissa (s. VII.); Emericus seu Henricus, filius s. Stephani regis Hungariæ (1031); Helena Enselmini♦ (1231/1242); Felix de Valois (s. XIII.); Francisca de Ambosia♦ (1485); Teresa /Maria Ludovica/ Manganiello♦ (1876)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský