blah. Terezie /Marie Luise/ Manganiello

Teresa /Maria Ludovica/ Manganiello

4. listopadu, připomínka
Postavení:	spoluzakladatelka kongregace františkánských Immaculatek
Úmrtí:	1876

ŽIVOTOPIS

Narodila se 1. 1. 1849 v Montefusco, ležícím asi 20 km (na SSV) od Avellino v Itálii. Byla jedenáctým dítětem zemědělce Romualda Manganiella a Marie Růženy roz. Lepore. V blízkém kapucínském kostele sv. Jiljí v sedmi letech přistoupila k prvnímu sv. přijímání a již od té doby se cítila přitahována k řeholnímu životu.

Odmalička byla vedena k domácím pracím a k pomáhání na poli. Do školy nechodila, gramotnost se u podobných dívek nepovažovala za potřebnou. V době dospívání je charakterizována jako rozumné, velkorysé, pracovité, poslušné a velmi zbožné děvče. Již ve 12 letech učinila soukromý slib panenské čistoty, kterému zůstala věrná i přes velký zájem mladíků, usilujících o známost s ní. Se svými vrstevníky se uměla pobavit, ale nesdílela jejich lehkomyslnost a vrtkavost. Terezka byla usměvavá, přátelská a snila o ideální službě Bohu a bližnímu.

V období jejích 18 let otec kapucín Ludvík Acernese vystoupil s návrhem na křesťanskou obnovu života, k níž by mohl napomáhat třetí řád sv. Františka. Promluvil o jednoduchosti, pokoře, poslušnosti, sebeobětování, lásce k chudobě - ctnostech, kterými se jeho členové mají vyznačovat.

První zájemkyní o vstup do třetího řádu se stala Terezie a ve spolupráci s tímto kapucínem její činnost vedla k vytvoření františkánských Immaculatek.

Řeholní sliby Terezie Manganiello složila 15. 5. 1871 a přijala i řeholní jméno Maria Luisa. Žila až neuvěřitelně asketicky, rozhodovala se většinou pro to, co mohla nabídnout jako oběť k usmíření za hříchy světa a čím by přispěla k obrácení hříšníků.

Podřízení se v poslušnosti nebylo pro ni těžké, protože měla vzor v tom, kterého milovala - v Ježíši Kristu, který se ponížil až k smrti, a to k smrti na kříži (Filip 2,8).

Ke zvládnutí všeho, co měla, využívala nadpřirozenou energii, kterou nazýváme Boží milostí přijatou ve sv. křtu a živenou svátostmi, zejména eucharistií. K tomuto vyzývala i všechny ostatní. Sama jí byla bohatě prostoupena.

Na čem sestře M. Luise Manganiellové nejvíc záleželo, o to prosila Pannu Marii ve slovech střelné modlitby: „Moje Neposkvrněná Matko, nedovol mi nic z toho, co Ježíš nechce.“

V roce 1873 se jí dostalo požehnání papeže Pia IX. v souvislosti se založením kongregace třetího řádu. V dalším roce, 14. 2. 1874, začala při modlitbě v kostele vykašlávat krev. Její zhoršující se zdraví bylo provázeno i velmi těžkou artritidou.

Od léta v roce 1876 byla upoutána na lůžko. Přes velké množství návštěv každého obdarovala úsměvem a povzbuzovala ve víře. Zemřela na tuberkulózu ve věku 27 let.

Blahořečená byla 22. 5. 2010. Beatifikační slavnosti v Beneveto předsedal Mons. Angelo Amato.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Carolus Borromeo (1584); Vitalis et Agricola, m. Bononiæ (304); Nicandrus et Hermes (asi s. IV.); s. IV. in.; Amantius, ep. Ruthenen (s. V.); Perpetuus, ep. Traiecten (asi 620); Modesta, abbatissa (s. VII.); Emericus seu Henricus, filius s. Stephani regis Hungariæ (1031); Helena Enselmini^♦ (1231/1242); Felix de Valois (s. XIII.); Francisca de Ambosia^♦ (1485); Teresa /Maria Ludovica/ Manganiello^♦ (1876)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský