blah. Gomidas Keumurgian

Gomidas Keumurgian (Cosmas de Carboniano)

5. listopadu, připomínka
Postavení:	mučedník
Úmrtí:	1707

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 1656 v Konstantinopoli (dnešní Istanbul v Turecku), jako syn arménského kněze Martirose. Vyrůstal v době náboženských sporů s Římem. Oženil se a měl sedm dětí. Kolem roku 1684 přijal kněžské svěcení. Vynikal hlubokou zbožností i ve ctnostech spravedlnosti a lásky. Působil ve farnosti svatého Jiří na jižní straně Konstantinopole.

Ve věku 40 let konvertoval ke katolické církvi i s celou rodinou. Během několika let ho následovali další arménští kněží. Gomidas byl pronásledován za uznávání a šíření zásad Chalcedonského koncilu. Nejprve byl odsouzen k vyhnanství a nakonec, po opětovném zatčení 3. 11. 1707, byl s ním veden proces, který skončil odsouzením k popravě stětím. Při loučení se ženou jí předal prsten a hodinky. Druhý den ráno byl ještě předveden před Aliho Pašu a v rozhovoru prý ještě zpochybnil vezírovo právo odsoudit ho za náboženský přečin. Opakovaně pak byla Gomidasovi nabízena záchrana života výměnou za konverzi k islámu. On však tuto podmínku nepřijal a na popravišti recitoval nicejské vyznání víry. Blahořečený byl papežem Piem XI. 23. 6. 1929.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Geraldus, ep. Biterren. (1123); Domninus, m. in Palæstina (307); Theotimus, Philotheus, Timotheus et Auxentius (307); Marcus, episcopus (asi s. IV.); Bertilla (s. VI. – zač. s. VIII.); Fibicius (asi 450); Guethnocus (s. VI.); Gomidas Keumurgian (Cosmas de Carboniano)^♦ (1707); Guido Maria Conforti (1931); Ioannes Antonius Burró Más (1936); Maria a Monte Carmelo Viel Ferrando^♦ (1936); Bernardus Lichtenberg^♦ (1943); Gregorius Lakota^♦ (1950)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský