Hieron et socii
| 7. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Tyany v Kapadocii, která byla římskou provincií v Malé Asii (dnes Anatolie v Turecku). Podle východní tradice byl vychován zbožnou matkou Stratonikou a stal se horlivým křesťanem. Dále se hovoří, že láskyplně pečoval o svou slepou matku. Také z těchto důvodů odmítl vstoupit do armády vedené Lysiasem, kterou císař poslal, aby pomohla vymýtit křesťanství. Hieron byl silným a zdatným mužem, který se s dalšími křesťany po nějakou dobu ukrýval v jeskyni. Nakonec byl se svými druhy zatčen a předveden před guvernéra v Melitene. Ve vězení Hieron povzbuzoval své křesťanské druhy k vytrvalosti ve víře, modlil se za ně a údajně se nabídl za ně i trpět. Všem bylo nařízeno obětovat pohanským bohům. Hieronovi byly pro výstrahu useknuty v loktech ruce. Z vězněných se prý nechal zastrašit pouze Viktor, který byl jeho příbuzným. Po mučení následovaly ještě čtyři dny ve vězení a pak Hieronovi a jeho druhům byly sťaty hlavy.Jistý zámožný Chrysant údajně koupil za zlato Hieronovu hlavu a k jeho slepé matce byla přinesena ruka. Ostatní ostatky mučedníků byly v tajnosti pohřbeny a při stavbě chrámu Hagia Eirene byly údajně v VI. století objeveny.
S Hieronem jsou většinou uváděni jen Nikander a Hesychius. Dalšími spolumučedníky byli: Atanáš, Mamans, Barachius, Kalinik, Theogenes, Nikon, Longin, Teodor, Valerius, Xantios, Theodolus, Kalimachus, Evžen, Theodochus, Ostrychius, Epifan, Maximian, Ducitius, Klaudián, Theofil, Gigancius, Dorotej, Teodot, Kastrik, Anaklet, Themelius, Eutychius, Hilarion, Diodot a Amonitus.
Někdy jsou uváděni jako 33 arménských mučedníků zabitých v Mitilene (pozdější Stará Malatya).
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Willibrordus (739); Prosdocimus (s. III.); Athenodorus, ep. Neocæsarien. in Ponto (s. III.); Amaranthus (asi s. III.); Hieron et socii (s. IV.); Herculanus, ep. Catalaunen (548); Baldus (asi 552); Cungarus (s. VI.); Florentius, ep. Argentoraten (před r. 614); Lazarus, stylita in monte Galesio (1054); Engelbertus, ep. Colonien. (1225); Antonius Baldinucci♦ (1717); Vincentius Grossi (1917)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský