Florentius, ep. Argentoraten
7. listopadu, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | před r. 614 |
Patron: | Štrasburku; vzýván při problémech se žlučovými kameny a kýlou, i jako pomocník při ochraně dobytka |
Atributy: | biskup, divoká zvířata, medvěd, ovce, paprsek |
ŽIVOTOPIS
Florencův život je spojován s biskupem Arbogastem (pam. 21. 7.), po kterém nastoupil na biskupský stolec ve Štrasburku. Z nového martyrologia se více nedovíme, krom toho, že zemřel před rokem 614.Tradovaná podání, kterých není málo, se mezi sebou hodně liší v datech u obou zmíněných biskupů. U biskupa Florence je nejčastěji uváděno jeho úmrtí až kolem roku 693, přičemž zvolení biskupem je uváděno kolem r. 678, kdy údajně zemřel jeho předchůdce Arbogast, s nímž měl společně přijít do Alsaska. Arbogastovo úmrtí však martyrologium uvádí už v VI. století. Pořadí biskupů odpovídá, včetně toho, že za Florencem následoval na biskupském stolci ve Štrasburku Ansoaldo, který je veden jako účastník koncilu konaného roku 614 v Paříži. To je hlavním důvodem pro datování smrti biskupa Florence před tímto rokem.
Tím je zpochybněna i legenda o tom, že Florenc vyléčil slepou a hluchou dceru krále Dagoberta, který mu pak pomohl založit klášter Haslach v Alsasku. Král Dagobert I. totiž vládl francké říši v letech 629–639 a Dagobert II. vládl v letech 676 – 679 (za jehož panování měl podle legendy Florenc nastoupit na biskupský stolec). První sepsání legendy o sv. Florenci pochází prý z počátku XI. století, byla tedy sepsána až po čtyřech stoletích a to jí ubírá na hodnověrnosti. Přesto ovlivnila všechny sepsané životopisy o tomto světci.
Florenc údajně pocházel z Irska. Do Alsaska přišel proto, aby zde žil jako poustevník a místo pro poustevnu si prý vybral na hoře Ringelberg. U Florence i u jeho předchůdce je zdůrazňován poustevnický život v Alsasku, tak je možné, jak říká legenda, že zde ze začátku žili vedle sebe.
Legendární podání popisuje pomoc divoké zvěře, která ho poslouchala, i pověst o slunečním paprsku, na který si zavěsil plášť před uzdravením princezny. – Tyto zmínky jsou zde jen na vysvětlení jeho atributů.
Florenc, poté co se k němu připojilo více druhů, založil klášter Nieder-Haslach.
Později, za svého biskupského působení, založil z vnější strany hradeb Štrasburku i klášter sv. Tomáše, prý v souvislosti s přicházejícími mnichy z Irska. Zemřel s pověstí svatosti ve Štrasburku ve Francii, poblíž hranic s Německem a Švýcarskem.
Ostatky sv. Florence byly v roce 810 přeneseny do Nieder-Haslach a od roku 1143 jsou uloženy u sv. Tomáše ve Štrasburku.
Willibrordus (739); Prosdocimus (s. III.); Athenodorus, ep. Neocæsarien. in Ponto (s. III.); Amaranthus (asi s. III.); Hieron et socii (s. IV.); Herculanus, ep. Catalaunen (548); Baldus (asi 552); Cungarus (s. VI.); Florentius, ep. Argentoraten (před r. 614); Lazarus, stylita in monte Galesio (1054); Engelbertus, ep. Colonien. (1225); Antonius Baldinucci♦ (1717); Vincentius Grossi (1917)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský