Deusdedit, Pp I.
| 8. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 618 |
ŽIVOTOPIS
Byl synem římského podjáhna Štěpána a dostalo se mu výchovy v římském klášteře sv. Erasma. Dne 19. 10. 615 byl zvolen za nástupce papeže Bonifáce IV. Žádné další spolehlivé zprávy z jeho života před zvolením na Petrův stolec nemáme, i když se někde uvádí, že byl benediktinským mnichem. Jeho jméno Deusdedit znamená „darovaný Bohem“ a uváděný ekvivalent Adeodato je ve významu uváděn jako „Bohem daný.“Martyrologium o něm říká, že miloval duchovenstvo i prostý lid a proslavil se moudrostí. V první řadě je připomínáno jeho láskyplné chování a horlivost pro víru. Uvádí se také, že některé církevní úřady, zastávané na přání Řehoře Velikého mnichy, předal opět do rukou diecézních kněží, které zavázal k větší horlivosti v modlitbě. Duchovenstvo podporoval proti politickým útokům. V té době došlo k více vzpourám a kněžstvo velmi trpělo. Začalo to vřít mezi Latiníky a Řeky. V Ravenně po vypuknutí vzpoury proti Řekům vzbouřenci zabili místního exarchu Lemigia. Další vzpoura vypukla v Neapoli. Eleutherius jako nástupce Lemigia si podrobil Ravennu a s vojskem zamířil na Neapol. Při této cestě se zastavil v Římě, kde jej papež uvítal jako císařova zástupce a promluvil s ním o situaci, kterou bylo třeba napravit. Mnoho kněží bylo oloupeno o všechno a z některých byli zmrzačení žebráci bez přístřeší. Deusdedit I. se jich ujímal a povzbuzoval je k trpělivosti.
Roku 616 opět propukl v Římě mor, o tři roky později přišlo zemětřesení a hned po něm znetvořující onemocnění (scabico elephantica), přirovnávané k malomocenství. Deusdedit I. nemocné osobně navštěvoval a ošetřoval. Uvádí se, že tento papež svým polibkem uzdravil i některého z těchto postižených. Vysílen starostlivou prací zemřel už po třech letech a dvaceti dnech pontifikátu. Pohřbený byl u sv. Petra a náhrobní nápis chválí jeho moudrost a prostotu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Godefridus, ep. Ambianen. (1115); Simpronianus, Claudius, Nicostratus, Castorius et Simplicius (asi 306); Clarus, presb. (asi 396); Deusdedit, Pp I. (618); Willehadus, ep. Bremen (789); Hugo de Glazinis (1250); Ioannes Duns Scotus♦ (1308); Maria Crucifixa /Elisabeth Maria/ Satellico♦ (1745)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský