blah. Marie /Alžběta/ Satellico

Maria Crucifixa /Elisabeth Maria/ Satellico

8. listopadu, připomínka
Postavení:	řeholnice, mystička OSC
Úmrtí:	1745

ŽIVOTOPIS

Narodila se roku 1706 v Benátkách v Itálii jako Marie Alžběta (den narození se uvádí jak 31. 12., tak 9. 1.). Byla odmalička vedena ke zbožnosti a v Benátkách měla strýce, který byl knězem a záleželo mu na její výchově i vzdělání. V Alžbětě probouzel lásku ke knihám, hudbě, zpěvu i k modlitbě. Jednou mu svěřila svoji touhu stát se řeholníci a dodala: „když se mi to podaří, chci se stát svatou!“

Ve 14 letech bylo Marii Alžbětě umožněno odejít do kláštera klarisek v Ostra Vetere, ležícím v Apeninách, asi 40 km západně od Ancona. Žila zde do 18 let jako postulantka, vedla zde chór a hrála na varhany. Roku 1725 pak začala roční noviciát.

Řeholní hábit a jméno Maria Crocifisso (M. od Ukřižování) dostala zároveň se slavnostním složením slibů 19. 5. 1726. Pro zbytek života se celým srdcem oddala kajícnosti, modlitbě a požadavkům řehole. Rozhořela se silnou láskou k ukřižovanému Ježíši a dostalo se jí mimořádné milosti proniknout k tajemství Nejsvětější Trojice i Eucharistie.

Proti své vůli byla zvolena abatyší kláštera. Hrdinsky sloužila spolusestrám i obyvatelům v okolí kláštera, zvláště nemocným, chudým a trpícím. Sama byla sužována následky onemocnění tuberkulózou, která asi v necelých 39 letech ukončila její pozemský život. Její pohřeb se konal v místním kostele sv. Lucie.

Zázrak na její přímluvu byl uznán 14. 5. 1991 a blahořečená byla 10. 10. 1993 papežem Janem Pavlem II., který při beatifikační slavnosti k ní mimo jiné řekl: „Připodobnila jsi svůj život životu toho, který se z lásky k lidem dal přibít na kříž. Zakořenila jsi svůj život v domě Pána a zároveň jsi žila vždy v předsíni lásky a věrnosti Nejsvětější Trojici. V krátkém životě ses snažila neustále hledat tvář Milovaného, do kterého jsi vložila svou naději. Našla jsi ho v tvářích chudých, kteří prosili o tvou pomoc; viděla jsi ho ve svých spolusestrách, které byly svěřeny tvé péči a autoritě; slyšela si jeho hlas ve zdech kláštera v Ostra Vetera, které střežily tvé sliby. Intenzivně jsi ho prožívala v každodenním setkání v eucharistii s vědomím, že kdo jí jeho Tělo a pije jeho Krev, stane se opravdu příbytkem Nejvyššího a bude žít navěky…“

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Godefridus, ep. Ambianen. (1115); Simpronianus, Claudius, Nicostratus, Castorius et Simplicius (asi 306); Clarus, presb. (asi 396); Deusdedit, Pp I. (618); Willehadus, ep. Bremen (789); Hugo de Glazinis (1250); Ioannes Duns Scotus^♦ (1308); Maria Crucifixa /Elisabeth Maria/ Satellico^♦ (1745)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský