Ursinus
| 9. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | s. III. |
ŽIVOTOPIS
Žil ve 3. století, na jehož konci údajně zemřel jako první biskup Bourges ve Francii. Martyrologium je stručné, zmiňuje pouze Ursínovo evangelizační úsilí, zejména mezi chudými, a zřízení prvního kostela z majetku bohatého pohanského konvertity a senátora Leocadia (pam. 16. 11.).Během pozdějších let byly o Ursínovi šířeny časově se neshodující legendy. Určité zmínky o něm zanechal biskup a historik Řehoř z Tours (538-594), který ve svém díle „Historia Francorum“ uvedl, že Ursín byl poslán do Galie se sedmi prvními biskupy, ale v dalším spisu prý udělal poznámku o zařazení Ursína mezi 72 prvních učedníků. Sem ho zřejmě přiřadilo některé legendární podání. Jinde se o Ursínovi píše, že v Bourges žil mezi chudými, během dne pracoval a navečer jim vyprávěl o Ježíši Kristu. Tak přivedl do církve mnoho chudých, ale vedle těch, kteří s nadšením přijímali evangelium a svátosti, vyskytli se také nepřátelé, kteří zaútočili na jeho dům a vyhnali ho na opuštěné místo několik kilometrů západně od Bourges (kde později byla postavena kaple a vznikla farnost La Chapelle-Saint-Ursin). Po tomto vyhrocení a následném zklidnění situace za ním lidé z města přišli a dovedli ho zpět.
Leocádiem věnovaný dům posvětil na kostel a přinesl sem relikvii s krví sv. Štěpána. Podle některých údajů zde po 27 letech biskupského působení zemřel 29. 12. 296. Toto datum není však jisté. Jak uvádí biskup Řehoř, Ursínův hrob byl objeven za episkopátu Probiana (v letech 558-573) a Ursínovy ostatky byly přeneseny do baziliky sv. Symphoriana, později nesoucí jméno sv.Ursina. Podle tradice prý došlo k přenesení 9. 11. 558. Město Lisieux slavilo přenos ostatků sv. Ursina, jako svého patrona, 11. 6. (podle předpokladu sem ostatky přinesl ve 14. století Jan Coeur, arcibiskup Bourges).
Katedrála v Bourges má v jednom z portálů příběh svatého Ursina vytesaný do kamene.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
dedicatio basilicæ Lateranensis; Ursinus (s. III.); Agrippinus (s. III.); Vito (asi 530); Eustolia et Sopatra (s. VI.); Georgius, ep. Ludeven (asi 870); Ioanna de Signa♦ (1307); Gabriel Ferretti (1456); Ludovicus Morbioli♦ (1485); Gratia de Catharo♦ (1508); Georgius Napper♦ (1610); Elisabeth a Sanctissima Trinitate Catez (1906); Henricus Hlebowicz♦ (1941); Aloysius Beltrame Quattrocchi♦, paterfamilias (1951); Carmen a Iesu Infante González Ramos García Prieto♦ (1899)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský