Gabriel Ferretti
9. listopadu, připomínka | |
Postavení: | kněz OFM |
Úmrtí: | 1456 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 1385 v Anconě (region Marche) ve střední Itálii jako syn hraběte Oliverotta Ferretti a jeho ženy Alvisie. Dostalo se mu dobré křesťanské výchovy a ve věku 18 let vstoupil do místního františkánského kláštera. Rodina, přestože Gabriel byl prý jedním z deseti synů, velmi nelibě nesla, že se stal řeholníkem řádu menších bratří. Vystudoval zde filozofii a teologii a v 25 letech přijal kněžské svěcení.Jako kazatel působil po regionu Marche a mnoha posluchačům pomohl najít cestu k Bohu. Byl aktivní i v zajišťování péče o opuštěné děti a vážně nemocné starší osoby. Vynikal pokorou a hlubokou oddaností Panně Marii a legenda hovoří o tom, že měl i vidění Panny Marie s Božským dítětem. Jako provinční vikář zakládal i obnovoval řeholní komunity. Nejvzdálenější konvent, který založil, byl v Bosně, kde kázal proti bludnému učení, které se tam objevilo. Po návratu do Itálie r. 1455 byl ještě zvolen kvardiánem, ale již v následujícím roce zemřel.
Mezi blahořečené byl papežem Benediktem XIV. zařazen v roce 1753.
dedicatio basilicæ Lateranensis; Ursinus (s. III.); Agrippinus (s. III.); Vito (asi 530); Eustolia et Sopatra (s. VI.); Georgius, ep. Ludeven (asi 870); Ioanna de Signa♦ (1307); Gabriel Ferretti (1456); Ludovicus Morbioli♦ (1485); Gratia de Catharo♦ (1508); Georgius Napper♦ (1610); Elisabeth a Sanctissima Trinitate Catez (1906); Henricus Hlebowicz♦ (1941); Aloysius Beltrame Quattrocchi♦, paterfamilias (1951); Carmen a Iesu Infante González Ramos García Prieto♦ (1899)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský