Orestes, m. in Cappadocia
10. listopadu, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | s. III./IV. |
ŽIVOTOPIS
Podle legendy byl křesťanským lékařem a za Diokleciánova pronásledování na přelomu 3. a 4. století byl umučen. Jeho mučednickou smrt v Tyaně v Kappadokii potvrzuje martyrologium. Podle východní tradice v Tyaně velící Maximinus, poté co přijal požadavek císaře o vypořádání se s křesťanstvím, chtěl i po Orestovi, aby prokázal úctu modlám pohanského chrámu. Orest, známý svým křesťanským postojem, byl obviněn, že působí na mysl nemocných lidí a odvádí je od uctívání model k víře v Krista. Předvedený Orest statečně a otevřeně vyznal svou víru v ukřižovaného a vzkříšeného Krista, načež nastalo jeho bití a mučení, při němž údajně nechybělo pálení rozpáleným železem a vrážení hřebů do nohou. Životopisec Dimitrij Rostov r. 1685 v hovoru o mystickém vidění Oresta uvedl i to, že tomuto mučedníkovi byly useknuty i všechny končetiny.
Informace o způsobu mučení nejsou považovány za spolehlivé, ale spolehlivě víme o síle jeho víry a s ní spojené lásky ke Kristu, nad kterou jeho nepřítel nemůže zvítězit.
Leo Magnus, Pp I et doctor Eccl. (461); Demetrianus (asi 260); Orestes, m. in Cappadocia (s. III./IV.); Probus, ep. Ravennaten (s. III./IV.); Narses et Iosephus, m. in Perside (343); Iustus, ep. Cantuarien (asi 627); Baudolinus (s. VIII.); Andreas Avellino (1608); Acisclus Piña Piazuelo♦ (1936); Ioannes Prassek et socii♦ (1943)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský