Theodorus Studita
| 11. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | igumen |
| Úmrtí: | 826 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Konstantinopoli (slovansky označovaném Cařihrad – dnes Istanbul v Turecku) roku 758 až 759 do bohaté křesťanské rodiny. Získal všestranné vzdělání a po příkladu svého strýce Platona si zvolil život v klášteře na svahu hory Olympus. Po čase se stal jeho igumenem (představeným).V záležitostech víry byl zásadový a to mu přineslo problémy, poté co císař Konstantin VI. zapudil svou legitimní manželku Marii a oženil se s Teodotou. Císař sice hrozbami získal na svou stranu patriarchu, ale Teodor Studita nový císařův sňatek potvrzený knězem Josefem neuznal za dovolený. Tím se dostal i do sporu s patriarchou a roku 797 byl za svůj postoj poslán do vyhnanství. Vrátil se až po Konstantinově pádu, za vlády Ireny, a začal působit v klášteře Studion v Konstantinopoli. Měl podíl na jeho rozkvětu a vychoval zde nové světce a mučedníky - oběti ikonoklastů.
Roku 802 Nikeforos svrhl Irenu, ujal se vlády a povolal zpět odvolaného kněze Josefa, uznávajíce jeho jednání při potvrzení druhého sňatku Konstantina VI. za platné, a svého oblíbence dosadil za patriarchu. V této souvislosti byl Teodor znovu poslán do vyhnanství a odtud psal papeži Lvu III., aby svolal sněm a patriarchu odsoudil.
Jak Teodor předpověděl, císař Nikeforos zemřel na válečné výpravě a roku 811 se Teodor opět mohl vrátit do Konstantinopole. Jenže roku 813 nově zvolený císař Lev Arménský znovu rozpoutal ikonoklastické boje a pravověrný Teodor byl pro svůj odpor potřetí poslán do vyhnanství. Teprve císař Michael II. mu r. 820 povolil opětovný návrat do Konstantinopole. Teodor se pak ve zbytku svých let ještě znovu zasazoval za uznávání římského primátu a bojoval proti vměšování státu do záležitostí náboženství. Putoval přitom mezi kláštery v Bithynii, a když poblíž Konstantinopole roku 826 zemřel, zanechal větší množství asketických, liturgických a katechetických spisů. Za místo úmrtí se uvádějí ostrovy Princů, konkrétně dnešní Büyük a někde Calkite. Teodorovy ostatky byly roku 844 přeneseny do Konstantinopole.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Martinus, ep. Turonen (397); Mennas, m. in Ægypto (s. IV in.); Veranus, ep. in Provincia (s. V in.); Mennas, solitarius (asi 580); Ioannes Eleemosynarius (620); Bertuinus (asi s.VII.); Theodorus Studita (826); Bartholomæus, iunior, abbas Cryptoferren (1065); Luigia Poloni♦ (1855); Alicia Kotowska♦ (1939); Vincentius Eugenius Bossilkov♦ (1952)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský