Maxellendis
| 13. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | panna a mučednice |
| Úmrtí: | 670 |
| Patron: | nevidomých a slabozrakých |
ŽIVOTOPIS
Narodila se v polovině 7. století v Caudry, asi 15 km JV od Cambrai ve Francii. Rodiče šlechtického původu, údajně Humbinus a Ameltruda, se rozhodli provdat ji za Harduina Solesmes. Po sdělení jejich rozhodnutí jim Maxelinda odpověděla, že si za svého ženicha vybrala Krista a chce žít jako mniška. Rodiče se ji snažili přesvědčit, že má sloužit Bohu jako manželka a matka. Maxelinda požádala o čas k přemýšlení, při kterém se jí dostalo ujištění, že se rozhodla správně. Ale přes její jasné „ne“ se začalo s přípravami na svatbu. Maxelinda proto utekla se sestrou do Le Cateau-Cambresis. Rozlobený Harduin za pomoci svých přátel však její úkryt vypátral a snažil se ji unést. Když mu znovu začala utíkat, v zuřivosti vytasil meč a zabil ji. Současně záhadným způsobem oslepl. Místo svatby se konal pohřeb.
Během tří let se u hrobu Maxelindy stalo více zázraků a proto biskup z Cambrai Vindicianus v roce 673 nechal přenést její ostatky do kostela Saint-Vaast v Caudry. Při této slavnosti její vrah Harduin s kajícností padl na kolena a před ostatky v průvodu prosil Boha o milosrdenství a odpuštění. V té chvíli se mu dostalo navrácení zraku.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Agnes, abbatissa Pragen (1282); Antoninus, Nicephorus, Zebinas, Germanus et Manathas (308); Mitrias (s. IV.); Brictius (444); Arcadius, Paschasius, Probus, Euthychianus et Paulillus (473); Leonianus (asi 518); Quinctianus (asi 525); Florentius, ep. Tijernen et Amantius presbyter (s. VI.); Dalmatius, ep. Ruthenen (asi 580); Himerius, eremita (asi 612); Eugenius, ep. Toletan (657); Maxellendis (670); Nicolaus I.♦ (867); Abbo, abbas Floriacen (1004); Varmundus♦ (asi 1010 nebo 1014); Homobonus (1197); Maria Teresia Scrilli♦ (1889); Augustina (Livia) Pietrantoni (1894); Ioannes Gonga Martínez♦ (1936); Maria a Patrocinio a Sancto Ioanne Giner Gomis♦ (1936); Robertus Montserrat Beliart♦ (1936); Carl Lampert (1944)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský