Hypatius, ep. Gangren
14. listopadu, připomínka | |
Postavení: | biskup a mučedník |
Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Připomínáme si zde světce, o kterém víme poměrně málo. Ve IV. století byl biskupem v Gangres (dnešním Çankırı/Cankiri na území Turecka) v Paphlagoni. Působil v oblasti kolem Černého moře a v pastorační činnosti prý vystupoval ostře proti pohanství, stavěl kostely a zřizoval hospice, do kterých byli lidé přijímáni bez ohledu na náboženskou i jinou příslušnost. Psal duchovní literární díla, mezi kterými byl výklad „Přísloví Šalomounových“. V roce 325 se zúčastnil koncilu v Nice a je ještě uváděn mezi účastníky synodu v Gangres. Asi brzy Po této době byl do novatianů u rokle Luziana přepaden a ukamenován.Nicolaus Tavelic, Deodatus Aribert, Stephanus de Cuneo et Petrus de Narbona (1391); Theodotus, m. Hearacleæ (asi s. III.); Hypatius, ep. Gangren (s. IV.); Rufus, ep. Avenionen (s. IV.); Dubricius (s. VI.); Ioannes, ep. Tragurien (asi 1111); Ioannes de Tupharia, eremita (1170); Laurentius O'Toole (Lorcan Ua Tuathail) (1180); Siardus (1230); Serapion, m. Algariæ (1240); Ioannes Liccio♦ (1511); Gaspar Nishi Genka, Ursula et Ioannes♦, mm. Ikitsuki (1609); Stephanus Theodorus Cuénot (1861); Maria Luisa Merkert♦ (1872); Maria Teresa di Gesù /Maria Scrilli/ (1889 )
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský