Rufus, ep. Avenionen
| 14. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Původ biskupa Rufuse z Avignonu nám není spolehlivě znám a ve vyprávění legend, které se týkají jeho života, je hodně nejistoty a představivosti, jako u mnohých světců z prvních staletí.Martyrologium Romanum nám pouze říká, že v Avignonu v Provenci na jihu Francie byl prvním proslulým vůdcem místní křesťanské komunity a v indexu jej označuje titulem biskupa. Jeho úmrtí zasazuje do čtvrtého století.
To znamená, že tradovaná legenda o Rufusovi, který byl synem Šimona z Kyrény, který vešel ve známost událostí na křížové cestě, chronologicky neodpovídá. Legenda navíc říká, že po nanebevstoupení připlul lodí do Marseille a pak přišel do Avignonu kázat evangelium jako biskup. Stejná legenda zdůrazňuje, že je to Rufus, kterého ap. Pavel v listě (Řím 16,13) pozdravuje do Říma, včetně jeho matky. V této legendě jde nejspíš o spojení osob v jednu, jejíž památku u dne 12. 11. uvádělo Římské martyrologium r. 1938 a tehdejší uvedení neprošlo revizí do nového martyrologia.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Nicolaus Tavelic, Deodatus Aribert, Stephanus de Cuneo et Petrus de Narbona (1391); Theodotus, m. Hearacleæ (asi s. III.); Hypatius, ep. Gangren (s. IV.); Rufus, ep. Avenionen (s. IV.); Dubricius (s. VI.); Ioannes, ep. Tragurien (asi 1111); Ioannes de Tupharia, eremita (1170); Laurentius O'Toole (Lorcan Ua Tuathail) (1180); Siardus (1230); Serapion, m. Algariæ (1240); Ioannes Liccio♦ (1511); Gaspar Nishi Genka, Ursula et Ioannes♦, mm. Ikitsuki (1609); Stephanus Theodorus Cuénot (1861); Maria Luisa Merkert♦ (1872); Maria Teresa di Gesù /Maria Scrilli/ (1889 )
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský