Serapion, m. Algariæ
| 14. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | mučedník OdeM |
| Úmrtí: | 1240 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 1179 v Londýně jako syn Rotlanda Scota. Ač ještě dítě, byl se svým otcem, kapitánem vojska anglického krále Jindřicha II. (Plantageneta zv. z Anjou) na třetí křížové výpravě (1189-1192). Pod vedením Richarda zvaného Lví srdce se v Izraeli účastnili dobytí Ptolemais Acre a obléhání Aškelonu. Při návratu z vítězné výpravy se jejich loď dostala u pobřeží Benátek na mělčinu a museli pokračovat po souši. Přitom se dostali do rukou vévody Rakouska a Serapion se stal jeho rukojmím. Tak se dostal do služeb rakouského vévody Leopolda. Byl v Leopoldově doprovodu na pomoc králi Španělska, roku 1212 bojoval proti Maurům a do r. 1214 zůstal ve službách Alfonsa, krále Kastilie. Pak se vrátil do Rakouska a roku 1217 se po boku Leopolda VI. účastnil páté křížové výpravy, která směřovala do Palestiny a poté do Egypta. Zde končí svou činnost vojáka a další jeho biografie je někde pro obtížnou doložitelnost uváděna bez záruky.V roce 1221 Serapion doprovázel Dona Beatriz do Švábska a pokračoval do Španělska. V Daroca se seznámil s Petrem Nolasco a rozhodl se vstoupit do jím (r. 1218) založeného Řádu Panny Marie de mercede redemptionis captivorum s cílem vykupování otroků. Mercedářem se údajně stal v Barceloně roku 1222. S Rajmundem Nonnatem v roce 1229 osvobodil prý 150 křesťanských otroků. Při jedné cestě do Anglie byla jeho loď napadena piráty. Po surovém bití ho nechali nahého na pláži v domnění, že už nežije. Přežil, rybáři mu pomohli. Pak byl vypovězen z Londýna a nějakou dobu se snažil evangelizovat na Britských ostrovech. V roce 1240 odjel po vyzvednutí výkupného do Alžíru a získal svobodu pro 87 křesťanů držených muslimy. Jenže únosci požadovali více peněz než měl u sebe, a proto se prý nabídl zůstat jako rukojmí. Jisté je, že v tomto roce získal palmu mučednictví. Podle legendy, ten poslední otrok, který ho stál život, byl na pokraji sil a připraven se veřejně zříci křesťanství, aby si tak získal svobodu. Serapion si byl vědom ceny, kterou i za tohoto otroka Kristus zaplatil a podle toho se rozhodl. Byl proto nakonec v Alžírsku ukřižován a rozdrásán.
Od papeže Urbana VIII. byl 23. 3. 1625 blahořečen a od papeže Benedikta XIII. 14. 4. 1728 kanonizován.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Nicolaus Tavelic, Deodatus Aribert, Stephanus de Cuneo et Petrus de Narbona (1391); Theodotus, m. Hearacleæ (asi s. III.); Hypatius, ep. Gangren (s. IV.); Rufus, ep. Avenionen (s. IV.); Dubricius (s. VI.); Ioannes, ep. Tragurien (asi 1111); Ioannes de Tupharia, eremita (1170); Laurentius O'Toole (Lorcan Ua Tuathail) (1180); Siardus (1230); Serapion, m. Algariæ (1240); Ioannes Liccio♦ (1511); Gaspar Nishi Genka, Ursula et Ioannes♦, mm. Ikitsuki (1609); Stephanus Theodorus Cuénot (1861); Maria Luisa Merkert♦ (1872); Maria Teresa di Gesù /Maria Scrilli/ (1889 )
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský