Maria a Passione /Helena/ de Chappotin de Neuville, virgo
| 15. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | panna |
| Úmrtí: | 1904 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 21. 5. 1839 v Nantes ve Francii do aristokratické věřící rodiny. Dostalo se jí pečlivé křesťanské výchovy a vzdělání. Při duchovním cvičení v době dospívání začala v sobě objevovat povolání k řeholnímu životu. V dubnu 1856 ji Ježíš během eucharistického požehnání poodhalil svou lásku k ní a zval ji k životu v naprosté oddanosti. Po smrti matky r. 1860 a po poradě s místním biskupem vstoupila ke klariskám.V období postulátu, 23. 1. 1861, prožila obzvlášť hlubokou zkušenost s Bohem, která měla vliv na její život. Na výzvu odpověděla nabídnutím sebe jako oběť za církev a papeže. Brzy poté vážně onemocněla a musela opustit klášter.
Po čtyřech letech vstoupila do kláštera Sester Marie Obnovitelky, kde přijala řeholní jméno Marie od Utrpení (Maria de la Passion). Jako novicka byla poslána do Indie, kde 3. 5. 1866 složila první řeholní sliby a po nich byla jmenována představenou řeholního domu v Tutikorine. Zde, v cípu Indického poloostrova, se věnovala formaci místních novicek a sester. Roku 1867 se v Madurai stala představenou provincie a začala s reformami, které mnohým sestrám nebyly vhod. Některé jí vytýkaly, že se příliš odkloňuje od původního charisma sester. Marie od Utrpení se proto v r. 1876 rozhodla odejít, aby založila novou kongregaci Sester františkánek misionářek Marie (Suora Francescane Missionary di Maria) podřízenou apoštolskému vikáři v Coimbatore ve státě Kerala. To se jí podařilo, neboť už 6. 1. 1877 pro své dílo dostala ústní souhlas papeže Pia IX. a byla kongregací pro šíření víry požádána, aby založila noviciát na území Francie. Docílila toho, že za jejího života Sestry misionářky Marie působily už na všech kontinentech a jejich počet dosahoval ke třem tisícům. Za jejího života bylo kvůli víře umučeno v Číně sedm jejích sester.
Pomocí rozsáhlé korespondence Marie od utrpení zůstávala v kontaktu se všemi sestrami, zajímala se o sociální otázky a usilovala o zlepšení životních podmínek žen v misijních zemích, zvláště kladla důraz na jejich vzdělávání. Zemřela v italském San Remo.
Apoštolský stolec potvrdil konstituci její kongregace 11. 5. 1896 a dnes pracují tyto misionářky v 77 zemích světa. Jejich počet přesáhl 8300.
Marie de la Passion de Chappotin byla blahořečená 20. 10. 2002 papežem Janem Pavlem II. Ten při beatifikační promluvě řekl:
„Marie od Utrpení dovolila, aby její život ovládl Bůh, jediný schopný uspokojit v ní existující touhu po pravdě. Když zakládala kongregaci Sester františkánek misionářek Marie, vřele toužila podělit se o lásku, která ji naplňovala a vylít ji na celý svět. Do centra misijní činnosti postavila modlitbu a eucharistii, neboť podle ní adorace a mise jsou vzájemně propojeny. Čerpajíce nadšení z Písma svatého i z textů církevních otců, tato mystička a zároveň aktivní žena, plná nadšení, nezastrašená, naplněná citem i odvahou, se úplně zasvětila všeobecné misi církve.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Albertus Magnus, ep. Ratisbonen. et doctor Eccl. (1280); martyres Hippone XX (s. III./IV.); Gurias et Samonas (306); Felix de Nola (s. IV./V.); Maclovius seu Machutus (asi 640); Desiderius, ep. Cadurcen (655); Marinus et Anianus, m. in Bavaria (s. VII./VIII.); Sidonius, abbas (po r. 684); Fintanus, reclusus (asi 878); Leopoldus Pius (1136); Hugo Faringdon seu Cook, Ioannes Eynon et Ioannes Rugg♦ (1539); Richardus Whiting, Rogerius James et Ioannes Thorne♦ (1539); Lucia Broccadelli♦ (1544); Caius Coreanus♦ (1624); Rochus González et Alphonsus Rodríguez, presb. Soc. Iesu (1628); Iosephus Pignatelli (1811); Iosephus Mkasa Balikuddembé (1885); Maria a Passione /Helena/ de Chappotin de Neuville♦, virgo (1904); Raphael a Sancto Ioseph (Iosephus) Kalinowski (1907)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský