Othmarus
16. listopadu, připomínka | |
Postavení: | opat |
Úmrtí: | 759 |
Patron: | diecéze Gallen; někde jako vinařů, křivě obviňovaných; pomocník při onemocnění dětí, je mu přisuzována i pomoc v těhotenství |
Atributy: | benediktinský opat, vinný sud, hrozny, loďka, kniha |
ŽIVOTOPIS
Narodil se přibližně roku 689 pravděpodobně ve Švýcarském kantonu Graubünden. Uvádí se, že v mládí patřil ke dvoru churského hraběte. Po vystudování se v Churu stal knězem. Od roku 719 byl představeným poustevníků, kteří vytvořili osadu u hrobu sv. Havla (pam. 16. 10.). Z poustevnické komunity vytvořil opatství (St. Gallen). Podle přání Karla Martela byl ustanoven prvním opatem. Záznam je z roku 744. Otmar svým mnichům dal pravidla benediktinského řádu. K jeho chvále se píše, že dbal na jejich dodržování a zvelebení chrámu, pro který od Pipina dostal zvon. Dále je připomínaná jeho služba chudým a nemocným, pro které zřídil nemocnici s hospicem. Žil skromně, asketicky, v láskyplné službě druhým.Byl odhodlán spravedlivě hájit svěřený majetek, pozemky, které opatství obdrželo od panovníků a o které se je snažila připravit hrabata Warin a Ruodhart. Když se Otmar rozhodl obrátit o pomoc ke knížeti Pipinovi, byl na cestě zajat služebníky hraběte Warina a falešně obvi-něn. Odsouzen byl pomocí křivého svědectví mnicha Lamberta, který za úplatu vypovídal, že mu jistá žena svěřila, že Otmar se s ní dopustil cizoložství. Uváděná žena byla v té době po smrti, ale to nevadilo tomu, aby byl pro Otmara navržen trest smrti hladem. Nakonec byl změněn na doživotní vězení. Lambert po Otmarově smrti svou výpověď odvolal a uvedl jméno osoby, pod jejímž nátlakem křivě svědčil.
Mezi atributy sv. Otmara, který někde bývá uváděn i jako Audemar, je typický soudek vína, o kterém legenda vypráví, že z něj opat Otmar dával pít poutníkům, aniž by vína ubývalo. Podobné vyprávění se traduje z převážení Otmarových ostatků na lodi i se soudkem vína, který zůstával plný. Otmarovy ostatky byly údajně r. 769 přeneseny do kláštera sv. Havla a r. 867 slavnostně uloženy v místním kostele, postaveném ke cti sv. Otmara.
Margarita de Hungaria (1093); Gertrudis Magna, virgo (asi 1302); Augustinus et Felicitas, m. Capuæ (asi 250); Leocadius et Lusor (s. IV.); Eucherius, ep. Lugdunen (449); Othmarus (759); Æmilianus, eremita (asi 767); Simeon♦, abbas (1141); Edmundus Rich (1240); Agnes, virgo (1253); Eduardus Osbaldeston♦ (1594)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský