Gregorius, ep. Turonen
| 17. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | biskup a dějepisec |
| Úmrtí: | 594 |
| Atributy: | biskup, kniha nebo svitek, ryba |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 30. 11. 538 v Clermont-Ferrandu v oblasti Auvergne ve Francii. Mezi jeho vzory patřil prastrýc Řehoř (pam. 4. 1.) z matčiny strany, který byl biskupem v Langres a jehož životopis Řehoř z Tours sepsal. Až asi s nástupem do biskupského úřadu přijal jeho jméno, původní, kterým byl pokřtěn, bylo Jiří (Jorge). Jeho matka Armentaria byla také neteří biskupa Nicetia (pam. 2. 4.). Brzy ovdověla a zůstala se třemi dětmi sama. Řehořova sestra se provdala za Justina a bratr Petr, který se stal jáhnem, byl později zavražděn.O Řehořovo vzdělání se staral strýc Gallus, biskup v Clermontu, který asi už v roce 554 zemřel. U Řehoře se tou dobou objevilo onemocnění, při kterém se začal rozhodovat zasvětit svůj život službě Bohu. U místního kněze Avituse (pozdějšího biskupa) se po uzdravení zabýval studiem Bible a pokračoval i v dalším studiu. V roce 563 byl vysvěcen na jáhna a brzy poté vážně onemocněl. Následně konal pouť ke hrobu sv. Martina do Tours, kde zázračně znovu nabyl zdraví a po nějakou dobu zůstal u biskupa Eufronia, který byl jeho bratránkem.
Potom se jeho jáhenským působištěm stal Lyon, kde pomáhal svému strýci, biskupovi Nicetiovi. Eufronius v roce 573 zemřel a při následující volbě byl biskupem Tours podle přání lidu i na naléhání krále Sigeberta I. zvolen Řehoř. Biskupské svěcení pak přijal v Remeši od biskupa Egídia.
V té době bylo v kraji velmi mnoho násilí, nenávisti a za Řehořovy biskupské služby se vystřídali v oblasti čtyři vladaři. Těžkou situaci korunovalo rabování, povodně, hladomor a epidemie. Sigebert a Chilperic I. byli proti sobě ve válce. V roce 575 byl Sigebert zavražděn a vládu převzal Chilperic, který zaujímal vůči biskupovi nepřátelský postoj. Řehoř vykonával svůj úřad s obdivuhodnou odvahou a houževnatostí. Usiloval o to, co je správné a spravedlivé, proto musel nejednou čelit mocnému nepříteli. Zastával se biskupů pronásledovaných královnou Fredegundou. Sám byl pro křivou přísahu Leudota obviněn z velezrady a v roce 580 povolán na synodu v Berny-Rivière, která ho měla vyšetřovat a soudit. Zde však vystupoval s velkou důstojností i přesto, že byl malé postavy, a k údivu nepřátel obhájil svou nevinu.
Přes naznačenou těžkou dobu a situace je Řehoř z Tours představován jako biskup, na jehož místě by nikdo druhý nemohl být lepší. Dbal o obecné blaho, byl ochráncem slabých a na srdci mu ležely potřeby duchovní i světské všech obyvatel kraje.
Řehoř je autorem mnoha spisů, z nichž největším jeho dílem je „Historia Francorum“ (Dějiny Franků) v 16 knihách. Psal jasným a prostým jazykem. Vedle historických a vzdělávacích spisů, i duchovních, psal také knihy o životě svatých. Zemřel krátce před dovršením 56 let.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Elisabeth de Hungaria (1231); Gregorius, ep. Neocæsarien in Ponto (asi 270); Alphæus et Zachæus (303); Acisclus (s. IV.); Anianus, ep. Aurelianen (asi 453); Namatius, ep. Viennen (559); Gregorius, ep. Turonen (594); Hilda (680); Florinus (asi 856); Lazarus, monachus (asi 867); Hugo, abbas in Calabria (s. XII.); Hugo, ep. Lincolnien (1200); Salome♦, abbatissa Cracovien (1268); Leo Saisho Shichiemon♦ (1608); Ioannes del Castillo (1628); Lupus Sebastianus Hunot♦ (1794); Iosaphat Kocylovskyj♦ (1947)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský