Lazarus, monachus
17. listopadu, připomínka | |
Postavení: | mnich |
Úmrtí: | asi 867 |
Patron: | malířů |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Arménie. V mládí přišel do Konstantinopole, kde se utvrdil ve víře a vstoupil do kláštera. Pro své nadání se zde naučil vytvářet vynikající ikony. Císař Theofil však nařídil likvidaci svatých obrazů a tvrdé tresty pro ty, kteří neuposlechnou. Mnich Lazar, jehož malířské umění začalo být známé a nechtěl v činnosti přestat, byl předveden před císaře, který ho pak dal zmrskat a krutě mučit. Za pokračování v činnosti mu údajně měly být ruce páleny rozžhaveným železem, až omdlel. Císařovna usilovala o Lazarovo osvobození. Ten se prý po nějakou dobu skrýval a léčil ze zranění v kostele Jana Křtitele.
Po smrti Theofila císařovna i její syn Michael III. začali s obnovou uctívání svatých obrazů. Lazarem vytvořený obraz Spasitele byl vystaven k veřejnému uctívání. Po disputaci, kterou kvůli kultu ikon uspořádal císař Michael III., byl Lazar vyslán do Říma na posílení míru, harmonie a jednoty celé církve.
Elisabeth de Hungaria (1231); Gregorius, ep. Neocæsarien in Ponto (asi 270); Alphæus et Zachæus (303); Acisclus (s. IV.); Anianus, ep. Aurelianen (asi 453); Namatius, ep. Viennen (559); Gregorius, ep. Turonen (594); Hilda (680); Florinus (asi 856); Lazarus, monachus (asi 867); Hugo, abbas in Calabria (s. XII.); Hugo, ep. Lincolnien (1200); Salome♦, abbatissa Cracovien (1268); Leo Saisho Shichiemon♦ (1608); Ioannes del Castillo (1628); Lupus Sebastianus Hunot♦ (1794); Iosaphat Kocylovskyj♦ (1947)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský