Lupus Sebastianus Hunot
| 17. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1794 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 7. 8. 1745 v Brienon-l'Archevêque u Auxerre ve Francii jako syn zemědělce Jana Hunota a Juany roz. Gibault. Vystudoval a 18. 4. 1772 přijal kněžské svěcení.Kolegiátní kapitula v jeho rodišti měla od listopadu 1770 kolegiátní kostel, ve kterém byl jeho bratr Jan jako kanovník pokladníkem. Do této kapituly byl přijat i Lupus, který byl potom jmenován vikářem.
V roce 1789 vypukla Velká francouzská revoluce a s ní spojené pronásledování římskokatolické církve. V následujícím roce došlo ke schválení revoluční ústavy, která byla v rozporu s církevním právem. Jednalo se o snahu vytvořit národní církev, ve které by byli biskupové pouze z rozhodnutí regionálního shromáždění, nikoli papeže, a faráře si měl volit lid a teprve potom je mohl potvrdit biskup. Duchovní měli na tuto ústavu skládat přísahu a za odmítnutí je čekalo vězení, vypovězení ze země a velkou část smrt v nelidských podmínkách.
Za odmítnutí tzv. Civilní ústavy duchovenstva a věrnost římskokatolické církvi i víře byl 27. 4. 1794 Lupus Hunot odsouzen k deportaci do Guyany a poslán do Rochefortu. S mnoha kněžími a řeholníky byl zde uvězněn na jedné ze dvou chátrajících lodí vozících otroky. Všichni vězni zde zažili velmi kruté zacházení v hrůzných podmínkách, kterému Lupus Hunot za horečnatého onemocnění 17. 11. podlehl. Církev potvrdila jeho mučednickou smrt a 1. 10. 1995 ho papež Jan Pavel II. blahořečil ve skupině 64 francouzských mučedníků, v jejichž čele bývá uváděn Jan de Souzy (pam. 27. 8.).
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Elisabeth de Hungaria (1231); Gregorius, ep. Neocæsarien in Ponto (asi 270); Alphæus et Zachæus (303); Acisclus (s. IV.); Anianus, ep. Aurelianen (asi 453); Namatius, ep. Viennen (559); Gregorius, ep. Turonen (594); Hilda (680); Florinus (asi 856); Lazarus, monachus (asi 867); Hugo, abbas in Calabria (s. XII.); Hugo, ep. Lincolnien (1200); Salome♦, abbatissa Cracovien (1268); Leo Saisho Shichiemon♦ (1608); Ioannes del Castillo (1628); Lupus Sebastianus Hunot♦ (1794); Iosaphat Kocylovskyj♦ (1947)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský