Barlaam
19. listopadu, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | asi 303 |
ŽIVOTOPIS
V začátku 4. století byl prostým, nevzdělaným rolníkem v jedné z vesnic poblíž Antiochie Syrské (dnešní Antakya na území Turecka). Měl pevnou víru v Pána Ježíše a jeho slovo. Tuto víru žil a odmítl se jí vzdát i při krutostech za Diokleciánova pronásledování, když byl kvůli ní zajat. Byl souzen od nepřátel Krista, kteří ho za každou cenu chtěli přimět k zapření víry. Po bičování a dalších mukách vymysleli plán alespoň bezděčného zapření víry, jež se provádělo vhozením kadidla na oltář s pohanskou modlou.Barlám byl předveden před oltář s ohněm, násilně mu do rukou bylo vloženo kadidlo a jeho ruce drženy nad ohněm, aby bolest z jeho žáru mu otevřela ruce a vypadlé kadidlo mohlo být považováno za obětování božstvu. S tímto mučeným ani tento trik nepohnul, ač mu propálili ruce. Soudce, ve svém hněvu a bezradnosti pro svou porážku, nařídil pak jeho popravu.
POZNÁMKA
K dnešnímu dni se na mnoha místech uvádějí ještě dva až tři jiní Barlaamové, kteří už v novém martyrologiu z r. 2001 nejsou uvedeni. Jedná se o poustevníka Barláma ve spojení s indickým princem Josafatem, který konvertoval v době pronásledování křesťanů za vlády jeho otce krále Abennera. Řecká legenda o nich bývala přičítána Janu z Damašku (ze 7. stol.), ale zjistilo se, že pochází od gruzínského mnicha Euthymia z 11. století. Ve starém martyrologiu byl svátek Barláma s Josafatem původně 27. 11., ale časem se začal udávat s datem 19. 11., kde popularitou zastiňoval méně známého poustevníka Barláma mučedníka.Dalším ze sv. Barlámů, který se objevuje u dnešního dne je Barlám z ukrajinského Kyjeva zvaný též Varlaam, syn bojara Jana. Byl šlechtickým synem, který od mládí toužil po mnišském životě. Sv. Antonín Kyjevský (pam. 7. 5.) mu později předal vedení Kryptenské laury, kláštera zv. Pečerský (jeskynní), protože se tam dříve žilo v jeskyních. Zde Barlám působil jako igumen. Dvakrát se vydal na pouť do svatých míst v Jeruzalémě a v Konstantinopoli. Druhou cestu celou nezvládl a v roce 1073 v klášteře na svaté hoře ve Vladimiru na Volyni zemřel.
Čtvrtým ze sv. Barlámů, který se někde objevuje u dnešního dne, je ruský poustevník, pocházející z Novgorodu, který se po smrti bohatých rodičů stal poustevníkem na břehu Volhy a zemřel 6. 11. 1193. Jeho svátek by tedy mohl patřit na 6. 11., ale ani tohoto světce nové martyrologium neuvádí.
Mechtildis (asi 1298); Abdias, propheta ; Maximus, m. in Cappadocia (asi s. III.); Severinus, Exsuperius et Felicianus (asi s. III.); Barlaam (asi 303); martyres virgines et viduæ XL (s. IV.); Eudo (asi 720); Simon, eremita (s. X.); Iacobus Benfatti♦ (1332); Elisæus García et Alexander Planas Saurí♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský