Mustiola
| 23. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | mučednice |
| Úmrtí: | století neznámé |
ŽIVOTOPIS
Pocházela ze šlechtického rodu v Itálii a je uváděna jako příbuzná císaře Klaudia II. Podle legendy, asi za vlády císaře Trajana, se tato matrona údajně zastávala křesťanů se snahou zachránit jáhna Ireneje. To se jí nepodařilo. Jako křesťanka byla v Chiusi Scalo v Toskánsku i přes svůj vznešený původ prefektem odsouzena. Mezi jejími ctnostmi či proviněními je uváděna služba křesťanským vězňům a pohřbívání mučedníků. Pro věrnost víře prožila otřesná muka, kterými ji mučitelé měli odvrátit od víry a nakonec ji usmrtit. Rok její mučednické smrti není možné vypátrat. Jsou názory, že k ní mohlo dojít za vlády císaře Aurelia či Valeriána nebo dokonce v jiném století.
Pohřbena byla v katakombách pojmenovaných po ní - Santa Mustiola Chiusi. Tyto katakomby s její hrobkou byly objeveny v roce 1634 a datují se do III. století. Nad hrobkou byla v V. století postavena bazilika, k jejíž přestavbě došlo už r. 728 a ke zbourání v XIX. století.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Clemens Pp (s. I ex.); Columbanus (615); Felicitas, m. Romæ (století neznámé); Mustiola (století neznámé); Sisinnius, ep. Cyzicen. (s. IV. ); Clemens, ep. Meten. (asi s. IV.); Lucretia (asi s. IV.); Amphilochius (před rokem 403); Severinus, reclusus (s. VI.); Gregorius, ep. Agrigentin. (po roce 603); Trudo (asi 690); Margarita de Sabaudia♦ (1464); Michael Augustinus Pro♦ (1927); Maria Cæcilia (Maria Felicitas) Cendoya y Araquistain (1936); Henrica Alfieri♦ (1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský