Gregorius, ep. Agrigentin.
| 23. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | po roce 603 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se ke konci vlády císaře Justiniána I. (518-527) v obci Preterium ležící poblíž Agrigenta na Sicílii v Itálii. Jeho rodiče Chariton a Theodota si přáli, aby dostal větší křesťanské vzdělání a mohli být spokojeni i s jeho nadáním. Ve 12 letech už prý znal nazpaměť všech 150 žalmů a brzy přijal službu lektora u oltáře. Měl jasný hlas a bylo znát, že textům také dobře rozumí. V 18 letech byl údajně ve Svaté zemi, kde po nějakou dobu žil v některé lauře pod vedením pouštního otce. Určité zprávy však věrohodnost autorů popisujících jeho život v Palestině zpochybňují.V roce 591 byl Řehoř zvolen biskupem v Agrigentu. Biskupské svěcení přijal v Římě, ale než nastoupil na biskupský stolec došlo úsilím jeho protivníků k více zvratům. Vymysleli si falešné obvinění a k němu najali křivopřísežnou prostitutku jako svědkyni. Tak dosáhli toho, že nevinný biskup byl v Římě poslán do vězení. Teprve po dalším projednávání v radě biskupů došlo k uznání jeho neviny. Po návratu do Agrigenta našel však svůj biskupský stolec přičiněním protivníků obsazený. Za této situace odešel do Konstantinopole, kde pak roku 553 vystupoval na koncilu a do Agrigenta se vrátil až po smrti úřadujícího biskupa.
Podle martyrologia biskup Řehoř uměl velmi jasně vysvětlovat obsah a význam posvátných knih, nevzdělaným odhalovat Boží tajemství a dobře vysvětloval skryté věci i prostým laikům.
V roce 595 postavil ve své diecézi chrám sv. Petra a Pavla. Zakládal i vyšší školy pro vzdělávání žen. Dochovala se některá zapsaná kázání, k nimž jsou řazeny i dogmatické a oslavné spisy. Zemřel ve své diecézi mezi léty 603 až 630.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Clemens Pp (s. I ex.); Columbanus (615); Felicitas, m. Romæ (století neznámé); Mustiola (století neznámé); Sisinnius, ep. Cyzicen. (s. IV. ); Clemens, ep. Meten. (asi s. IV.); Lucretia (asi s. IV.); Amphilochius (před rokem 403); Severinus, reclusus (s. VI.); Gregorius, ep. Agrigentin. (po roce 603); Trudo (asi 690); Margarita de Sabaudia♦ (1464); Michael Augustinus Pro♦ (1927); Maria Cæcilia (Maria Felicitas) Cendoya y Araquistain (1936); Henrica Alfieri♦ (1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský