Moyses, presb.
25. listopadu, připomínka | |
Postavení: | kněz |
Úmrtí: | 251 |
ŽIVOTOPIS
Byl knězem v Římě, kde zažil dobré i zlé časy. Ty opravdu zlé začaly po provolání Décia císařem ke konci roku 249. Tento nový císař začal za největší zlo pro Řím považovat křesťany. Zakázal jejich shromažďování a senátora Valeriána pověřil cenzorským úřadem s úkolem odstranit křesťanské zvyky. Každý, kdo byl podezřelý, že je křesťanem, měl být prověřen tím, že splní příkaz obětovat bohům a zúčastní se náboženské hostiny k jejich poctě.Snaha o likvidaci církve byla zaměřena především na její představené. V čele církve byl papež Fabián (pam. 20. 1.), který byl popraven v lednu 250. Po jeho mučednické smrti volbu jeho nástupce vláda zakázala a následovala pauza nejméně 14 měsíční. V té době Mojžíš se sborem kněží převzal péči o církev. Vedle pomoci věrným křesťanům považoval Mojžíš za potřebné poskytovat pomoc i těm, kteří si ze slabosti pořídili potvrzení, že císařovo náboženství uznávají a pak toho litovali, zvláště pokud byli nemocní anebo na pokraji smrti.
Mojžíšova aktivita a věrnost Kristu se staly příčinou, že se ocitl mezi zatčenými křesťany ve vězení spolu s knězem Maximem a dvěma jáhny. Mojžíš ve vězení povzbuzoval druhé i sebe čtením dopisů sv. Cypriána z Kartága. Asi po roce zemřel v důsledku útrap, které tam prožíval.
Catharina Alexandrina (století neznámé); Mercurius (století neznámé); Moyses, presb. (251); Petrus, Hesychius, Pachomius, Theodorus et socii, ep. in Ægypto et m. (305-311); Marculus (347); Maurinus (s. VI.); Beatrix de Omacieux♦ (1303/1309); Elisabeth Achlin Bona♦ (1480 ); Hyacinthus Serrano López et Iacobus Meseguer Burillo♦ (1936 ); Aloysius et Maria Beltrame Quattrocchi♦, inter coniugatos (1951 a 1965); Petrus Yi Ho-yŏng (1838)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský