Bellinus
| 26. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | biskup, mučedník |
| Úmrtí: | 1147 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze severní Itálie. Kolem roku 1127 se stal biskupem v Padově. Rok předtím zde byl uváděný jako arcikněz a měl prý rostoucí vliv na pastorační činnost biskupa Sinibaldo. Belin se ve své diecézi plně věnoval realizaci Gregoriánských reforem. S pevným odhodláním napravoval škody, které vznikly během předchozích bojů mezi církví a říší. Jeho přičiněním zde také vznikly první vyšší školy.
Belin vynikl při obraně práv církve proti některým mocenským zájmům. Pravděpodobně 25. 11. 1147 při cestě do Říma byl u Fratta Polesine asi 16 km od Rovigo přepaden, pobodán a na následky zranění do druhého dne zemřel. Jeho tělo bylo pohřbeno v malém kostele sv. Jakuba v Lugarano. Později byly jeho ostatky přeneseny k sv. Martinovi di Variano. Svatořečený byl tři století po své smrti papežem Evženem IV.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Silvester Gozzolini (1267); Leonardus de Portu Mauritio (1751); Siricius, Pp (399); Alypius, anachoreta (po r. 610); Conradus, ep. Constantien. (975); Nicon (998); Bellinus (1147); Delphina♦ (1358/1360); Hugo Taylor et Marmaducus Bowes♦ (1585); Humilis (Lucas Antonius) Pirozzo (1637); Iacobus Alberione♦, fundator "Pauline familiæ" (1971); Caietani Sterni♦ (1889)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský