Iacobus Intercisus
| 27. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | asi 420 |
| Atributy: | rozřezané tělo, knížecí klobouk (symbol šlechtického původu); mladý muž s vousy (v některých vyobrazeních) |
ŽIVOTOPIS
Podle legendy pocházel z královského města Bét-Lapat v Persii, kde se narodil ve druhé polovině IV. století do vznešené rodiny, v níž se stal křesťanem. Dostal úřad na dvoře perského krále Jezdegerda I. (syna Sapora III.), který zpočátku křesťanství toleroval, ale později, když byl Theodosius II. císařem Konstantinopole, začal s pronásledováním.Jakub měl za ženu zbožnou křesťanku a s nimi žila i ovdovělá matka. Život u dvora neměl na Jakuba dobrý vliv a on podlehl svodům pohanství. Udává se, že mu manželka s matkou napsaly dopis, který se týkal jeho odpadlictví od víry. Vylíčily mu v něm svou bolest a žádaly ho, aby si uvědomil, že král zemře a nebude mu moci prokazovat milost, ani ho zbavit věčných muk, do kterých směřuje. Poté co uvedly, že jim není možné být ve společenství s odpadlíkem, prý dopis zakončily otázkou: „Kdo je král, že jsi ho poslechl více než Boha?“
Jakub se pak probral ze svého hříšného života a poblouznění, do kterého se dostal pro zanedbávání duchovního života i bez pronásledování. Překonáním osobní krize byl jeho návrat provázen hlasitým vyznáním, podle některých životopisců až za krále Bahrama, který nastoupil po Jezdegerdovi.
Za Jakubovu horlivost ho vládnoucí panovník dal podle poradců mučit a odřezávat mu části údů počínaje jednotlivými prsty, až po postupném uřezávání končetin z něj zbyl jen trup. Legenda obsahuje podrobný popis delšího krutého mučení, prokládaný dialogem s králem a katy, a zvláště zbožnými motivy modlitby mučedníka při každém odříznutí z jeho těla. V nich mučedník děkuje, že ho Bůh nalezl hodným, aby byl pro jeho jméno zbaven údů. Na připomínku manželky a matky reaguje obdobně, jako zněla jejich otázka v závěru dopisu. „Copak jsou mi více než Bůh?“ A následuje citace evangelia o odměně těm, co pro Krista opustí rodinu (viz Mt 19,29).
Slovy ani působenými mukami se panovníkovi nepodařilo Jakuba odvrátit od víry, v níž se posiloval myšlenkami na slova evangelia. Z těchto slov se stupňovala i jeho láska ke Kristu, která mu umožnila vítězné spojení s ním.
Jakubův životopis, původně napsaný v syrštině, se časem ztratil. Nově byl sepsaný podle tradovaného podání a na Západě se rozšířil díky knize od Jakuba de Voragine „Legenda aurea.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Virgilius, ep. Salisburgen. (784); Facundus et Primitivus, m. prope Cæam (s. IV.); Laverius (s. IV.); Valerianus, ep. Aquileien. (388); Iacobus Intercisus (asi 420); Maximus, ep. Regien. (po r. 455); Eusicius (542); Siffridus (s. VI.); Acharius (asi 640); Bilhildis (s. VIII. in.); Fergustus (po r. 721); Gulstanus (asi 1040); Bernardinus de Fossa♦ (1503); Thomas Koteda Kiuni et X socii: Antonius Kimura, Bartholomæus Seki, Ioannes Iwanaga, Alexius Nakamura, Leo Nakanishi, Michael Takeshita, Matthias Kozasa, Romanus Matsuoka Miota, Matthias Nakano Miota et Ioannes Motoyama♦ (1619); Bronislaus Kostowski♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský