Tugdualus Pabu
| 30. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | opat a biskup |
| Úmrtí: | s. VI. |
ŽIVOTOPIS
Rok i místo narození je v životopisech tohoto bretaňského světce rozdílné a nejisté. Jako pravděpodobnější místo je uváděný Wales (na druhém místě Devon) v Anglii. Narodil se údajně kolem roku 509 nebo 528 jako příbuzný dvou králů.V mládí se Tugdual stal žákem opata Iltuta (pam. 6. 11.) v klášteře u dnešního města Llantwit Major. V období svého noviciátu zde prožil útoky zlého ducha, proti kterým bojoval asketickými skutky, zvláště postem a vytrvalou modlitbou i v noci. Spal údajně na tvrdé zemi. Jeho stravou byl suchý chléb se zeleninou a čistá voda. Po uplynutí stanovené doby se na čas vrátil ke své rodině, ale ne ke světskému životu. Volný čas trávil v kostele, vynikal skromností, láskou a projevy hluboké víry, se kterou přijímal svátosti. Je zmiňována jeho něžná péče o chudé a nešťastné.
Podle jednoho zdroje navštívil Irsko, kde si prohluboval znalosti Písma, a potom žil jako poustevník na poloostrově Llŷn v oblasti dnešního St. Tudwal's Inn. Brzy se o něm rozšířila pověst a byl vyhledáván kvůli prosbám o radu, o přímluvu a pomoc v nemoci. Po smrti opata blízkého kláštera byl povolán na jeho místo a mniši komunity, kterou vedl obezřetně a s lidským porozuměním, se radovali z dobrého a pozorného otce.
Jedné noci (asi kolem r. 545) měl Tugdual vidění anděla, který ho poslal do Armorica (Bretaně). Při uskutečnění této cesty ho údajně provázelo asi 72 mnichů. Dopluli do přístavu Porz Pabu a v Trébabu založili klášter Lann-Pabu. Panovník Armorica byl prý s ním spřízněn a jemu nakloněn. Tím byla usnadněna evangelizační činnost těchto mnichů, kterým se stavbou kláštera pomohli emigranti z Anglie. Se vzrůstajícím počtem mnichů začal opat Tugdual s dvanácti mnichy procházet Bretaní jako hlasatelé evangelia. Tugdual na cestě mnohé posluchače uzdravil a založil i několik klášterů, nejznámější v Tréguier.
Na svých cestách navštívil angerského biskupa Albína (pam. 1. 3.) a po jeho vřelém přijetí se Tugdual vydal do Paříže. Podle legendy, vedle více zázraků uzdravení, zde vzkřísil i mrtvého muže. Po žádostech lidí, kteří se obraceli na krále, se na jeho naléhání stal biskupem. Podle některých zdrojů v roce 552, podle jiných podstatně dříve.
Legenda pojednává také o jeho cestě do Říma, kde se údajně zdržel dva roky a vrátil se do své diecéze Tréguier. Poté, co vnímal blížící se konec pozemského života, vyjádřil touhu zemřít ve svém klášteře mezi svými mnichy. To se mu splnilo.
V Martyrologium Romanum pouze čteme: „Svatý Tugdual v Bretani ve Francii (Británii Minor) řečený Pabu, opat a biskup, který založil klášter na území Tréguier.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Andreas, Apostolus (s. I.); Mirocles (po r. 314); Tugdualus Pabu (s. VI.); Ioannes de Vercellis♦ (1283); Fridericus Ratisbon♦ (1329); Cuthbertus Mayne (1577); Alexander Crow♦ (1586); Michael Ruedas Mejías et VI socii: Antonius Martínez Gil-Leonés, Arthurus Donoso Murillo, Didacus de Gadibus (Iacobus) Garcia Molina, Iesus Gesta de Piquer, Nicephorus Salvador del Río et Romanus (Raphael) Touceda Fernández♦ (1936); Iosephus Otín Aquilé♦ (1936); Iosephus López Piteira♦ (1936); Ludovicus Rochus Gientyngier (1941)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský