Fridericus Ratisbon
30. listopadu, připomínka | |
Postavení: | laický bratr OESA |
Úmrtí: | 1329 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v první polovině 13. století v Řezně v Německu. V mládí v rodném městě vstoupil do kláštera augustiniánů poustevníků a zůstal v něm jako laický bratr do konce života. Vynikal pokorou a vroucí oddaností k eucharistii.O jeho životě je toho známo velmi málo, mimo jiné je o něm kronikářem Jeronýmem Streitelem (16. stol.) zapsáno podání ústní tradice. Jedná se o vyprávění, kdy z poslušnosti musel připravovat dřevo na zatápění a nemohl se proto účastnit mše svaté. Tehdy se mu zjevil anděl, který mu přinesl a podal eucharistii na jeho pracovišti.
Pro nás toto vyprávění může být připomenutím, že k prohlubování duchovního života máme možnost využívat duchovního sv. přijímání* a můžeme poprosit i svého strážného anděla, aby nám toto připomínal. Důležité jsou k němu víra, touha a láska, kterými oplýval tento světec.
Zemřel s pověstí svatosti a byl blahořečený 12. 5. 1909 papežem Piem X. Jeho ostatky jsou uloženy ve farním kostele sv. Cecilie v Řezně.
POZNÁMKA
*K duchovnímu sv. přijímání je u nás při přenosech na Proglasu a TV Noe používáno volné formulace podle sv. Alfonse z Liguori: „Pane Ježíši Kriste, věřím, že jsi pravdivě a skutečně v Nejsvětější svátosti přítomen jako Bůh a člověk. Věřím, že mě miluješ. Také já chci tebe dokonale milovat, ale co mohu, Pane, bez tebe? Ty jsi, Bože, má síla. Toužím po tobě. A protože tě právě nyní nepřijímám v oltářní svátosti, prosím, přijď ke mně aspoň duchovně a učiň si u mě příbytek. Pane, zůstaň se mnou a nedopusť, abych se od tebe odloučil.“
Tridentský koncil (1545-1563) učí, že „ovoce svátosti oltářní je účinné silou touhy skrze živou víru, která působí skrze lásku“ – a toto se může dít i u duchovního sv. přijímání. Je doporučováno, zvláště není-li právě možnost fyzického přijetí Krista v eucharistii.
Andreas, Apostolus (s. I.); Mirocles (po r. 314); Tugdualus Pabu (s. VI.); Ioannes de Vercellis♦ (1283); Fridericus Ratisbon♦ (1329); Cuthbertus Mayne (1577); Alexander Crow♦ (1586); Michael Ruedas Mejías et VI socii: Antonius Martínez Gil-Leonés, Arthurus Donoso Murillo, Didacus de Gadibus (Iacobus) Garcia Molina, Iesus Gesta de Piquer, Nicephorus Salvador del Río et Romanus (Raphael) Touceda Fernández♦ (1936); Iosephus Otín Aquilé♦ (1936); Iosephus López Piteira♦ (1936); Ludovicus Rochus Gientyngier (1941)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský