Nahum, propheta
| 1. prosince, připomínka | |
| Postavení: | prorok |
ŽIVOTOPIS
Tento prorok pocházel z Elkóše v Galilei a byl z pokolení Simeona. Předpokládá se, že působil za vlády velikého judského krále-reformátora Jóšijáše (640—609), ale podle jiných prorokoval o něco dříve, už za krále Ezechiáše (+687) a jeho syna Menašeho (+643). Byl poslem Boha, který řídí běh času a soudí národy spravedlivě.Náhumova postava je v Bibli zařazena mezi „dvanáct malých proroků“ a jeho proroctví se týkají Ninive, hlavního města Asýrie, které roku 612 př. n. l. padlo podle předpovědi pro svoji pýchu, krutost a modloslužbu. U tohoto proroka Náhuma nechybí Boží útěcha, která zahrnuje pomstu nad asyrskými utlačovateli a vysvobození z jejich područí. Prorokovo jméno Náhum je vyjádřením útěchy, kterou je i zvěst o Boží záchraně uprostřed všech zvratů a proměn ve světě.
Město Ninive v 8. stol. př. Kr. pro Jonášova slova konalo pokání a dosáhlo Boží milost. Zatvrzelost v hříších však znamená záhubu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Edmundus Campion, Radulphus Sherwin et Alexander Briant (1581); Nahum, propheta ; Castritianus (s. III.); Florentia (s. IV.); Leontius, ep. Foroiulien (asi 433); Domnolus (581); Agericus (588); Eligius, ep. Noviomen (660); Antonius Bonfadini♦ (1482); Ioannes Beche♦ (1539); Richardus Langley♦ (1586); Maria Clara a Iesu Infante Libania Carmo♦ (1899); Carolus Foucauld (1916); Casimirus Sykulski♦ (1941); Lidvina (Angela Elisa) Meneguzzi♦, virgo (1941); Maria Rosa a Iesu Pellesi♦ (1972); Maria Clementina Nengapeta Anuarite (1964)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský