Silverius, Pp
| 2. prosince, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 537 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se ve Frosinone v Kampáni, asi 100 km od Říma. Jeho otcem byl Hormisdas (pam. 6. 8.), který kolem roku 500 ovdověl, zvolil si duchovní stav a v červenci 514 byl zvolen papežem.Silverius se stal podjáhnem benediktinského řádu a ještě za života zakladatele řádu byl v roce 536 pod silným nátlakem Teodata, krále Ostrogotů, vybrán za papeže. Jeho předchůdce Agapet zemřel 22. 4. a císařovna Teodora hned začala usilovat o to, aby se papežem stal někdo povolnější jejím plánům. Vybrala si římského jáhna Vigilia, který byl papežským apokrisiářem (vyslancem) v Cařihradě. Ten pro svou ctižádost přislíbil císařovně za dosažení papežské hodnosti vyplnit její přání. Tím byl především návrat jejího oblíbence Anthima nejen do společenství církve, ale i do hodnosti patriarchy v Cařihradě, ze které byl r. 535-6 sesazen Agapetem I. za prosazování monofysitského bludařství.
Navzdory císařovniným plánům byl v červnu 536 zvolen Silverius, který, svatým životem i osobní přitažlivostí brzy získal srdce všech, i těch, kteří reptali proti vnucené volbě. Císařovna se ho marně pokoušela ovlivnit pro své cíle. Silverius prohlásil: „Nikdy ne-potvrdím zjevného bludaře a raději vydám svůj život, než bych se zpronevěřil katolické pravdě a schválil, co zavrhla Církev.“ Tím na sebe přivodil císařovninu krutou pomstu.
V té době byzantský vojevůdce Belisar přitáhl do Říma, aby ho ochránil proti Gótům. Císařovna Belisara žádala, aby zároveň pod jakoukoliv záminkou svrhl Silveria a za papeže dosadil Vigilia. Něco takového se Belisar, už kvůli císaři, bál vykonat. Iniciativy se však prý ujala jeho žena Antonie. Začátkem března, při přípravě Gótů k útoku na Řím, byl zadržen údajný papežův dopis Gótům s příslibem otevření městských bran. Tímto padělkem byl Belisar přitlačen k zahájení jednání proti papežovi zároveň obviněnému z velezrady. Tomu nebyla dána žádná možnost obhajoby proti nařčení. Byl sice předvolán do Pinciova pa¬láce, ale tam byl na něj hlavně vyvíjen nátlak, aby zavrhl usnesení chalcedonského sněmu a svým podpisem potvrdil monofyzitskou nauku, což papež jednoznačně odmítl. Papež se pak nevrátil do Lateránu, před jehož hradbami Gótové tábořili, ale odešel ke vzdálenému chrámu sv. Sabiny na Aventinu. Tam mu další soudní předvolání přinesl syn Antonie Fotius. Silverius byl znovu uveden před Belisara a Antonii, která s přetvářkou začala otázkou: „Copak jsme tobě, pane papeži Silverie, a Římanům uči¬nili, že nás chcete vydat Gótům?“ Následně ho zahrnuli výčitkami, při kterých vstoupil najatý podjáhen Jan a strhl papeži pallium z krku. Potom ho vysvlékl z biskupského roucha a oblékl do mnišské kutny. Další podjáhen Xystus oznámil průvodcům papeže, kterým nebyl vstup do jednací místnosti dovolen, že Sil¬verius už není papežem, je sesazen a stal se mnichem. Jeho přátelé zděšeně odešli a z nařízení Belisara byl hned za nového papeže zvolen jáhen Vigilius.
Belisarovi žoldnéři tajně naložili Silveria na loď a údajně 11. 3. jej odvezli do vyhnanství do Patary v Pontu. Lidu bylo oznámeno, že papež je mnichem a zmizel v některém klášterním zátiší.
Vigilius byl 29. 3. 537 svěcen na biskupa a znovu prohlašován papežem. Přesto jej mnozí až do Silveriovy smrti nazývali jen arcijáhenem.
O papežově vyhnanství se dozvěděl patarský biskup, který se následně vydal za císařem, aby mu položil odvážnou otázku a před ním prohlásil: „Mnoho je na světě králů, ale žádný není tak vznešený jako papež, který řídí Církev veškeré země! A nyní bloudí ve vyhnanství.“ Císař pak nařídil přepravu papeže zpět do Říma a přešetření celé záležitosti. Do Itálie se sice dostal, ale další lstí Antonie byl vydán Vigiliovi. Ten ho svými lidmi dal dopravit na ostrov Pal¬marii v Tyrhénském moři, kde již za starověku končili mnozí Římané odsouzení k vyhnanství. Papež zde zemřel hlady, aniž je znám den jeho úmrtí. Někde se nevylučuje ani jiný násilný způsob smrti v roce 537. K Silveriovu hrobu na Palmarii putovali různě nemocní a byli tam uzdraveni.
Svátek tohoto papeže byl dříve slaven 20. 6., nyní připadá na 2.12.
Historia arcana Belisarovu ženu Antonii označuje za zodpověd¬nou za utrpení a smrt papeže Silveria.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Bibiana, m. Romæ (století neznámé); Habacuc (s. VII. před n.l.); Pimenius (s. III./IV.); Chromatius (asi 407); Silverius, Pp (537); Ioannes Ruysbroeck♦ (1381); Maria Angela Astorch♦; Raphael (Melchior) Chyliński♦ (1741); Ivanus Slezyuk♦ (1973)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský