Birinus
3. prosince, připomínka | |
Postavení: | biskup, misionář OSB |
Úmrtí: | asi 650 |
ŽIVOTOPIS
Podle jména se předpokládá, že byl germánského původu, ale zároveň se uvádí, že mohl pocházet z Francie nebo z Lombardie v severní Itálii. Jako kněz, údajně benediktinského řádu, projevil zájem stát se misionářem.Papežem Honoriem I. byl Birin v roce 634 poslán z Říma do Anglie. Od milánského arcibiskupa Asteria přijal před cestou, údajně v Janově, biskupské svěcení. Říká se, že byl povolán pokračovat v evangelizaci Anglie, na které dříve pracoval Augustin (pam. 27. 5.) jako arcibiskup Canterbury až do své smrti v r. 604-605.
O Birinových kontaktech s Canterbury nejsou žádné záznamy, ale stal se známým jako „apoštol Wessexu“. Už na začátku povolání viděl svůj úkol v šíření víry do nejodlehlejších oblastí Anglie, kde dosud evangelium nebylo hlásáno. Brzy zjistil, že už západně od Londýna zvláště za oblastí Oxfordu a Dorchesteru žijí ještě pohané, a svou evangelizaci začal získáním pohanského panovníka Wessexu, krále Kynegilse, na jeho panství v Berkshire Downs. K obrácení jmenovaného panovníka pak přispěl i sousední northumberský král Osvald (pam. 5. 8.), který mu byl při křtu kmotrem. Tomu dal Kynegils svou dceru Cyneburgu za ženu. Díky těmto králům mohl Birin kázat po celém anglosaském území, ale šlo mu hlavně o západní část. Po dohodě s panovníky založil sídlo biskupství v Dorchesteru. V oblasti konal četné křty a založil několik kostelů i katedrálu ve Winchesteru, kterou v roce 648 posvětil. Sám zemřel v jednom z následujících dvou let a byl pohřben v Dorchesteru. Za episkopátu Eddy (876-903) byly jeho ostatky přeneseny do Winchesteru a r. 1035 umístěny do relikviáře od krále Knuta.
Beda o Birinovi prohlásil, že byl „dobrý a spravedlivý muž, který při plnění svých povinností byl veden více vrozenou láskou k ctnosti než tím, co vyčetl v knihách“.
Franciscus Xavier (1552); Sophonias (7. - 6. stol. př. Kr.); Cassianus, m. in Mauretania (asi 298-300); Birinus (asi 650); Lucius, eremita (s. VI./VII.); Galganus Guidotti (asi 1181); Eduardus Coleman♦ (1678); ♦ (1860)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský