Galganus Guidotti
| 3. prosince, připomínka | |
| Postavení: | poustevník |
| Úmrtí: | asi 1181 |
| Atributy: | meč, rytíř s koněm, poustevník, anděl |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1149 v Chiusdino poblíž Sieny v Itálii. V dětství ztratil otce a Galgánova výchova zůstala jen na matce Dionisii. Přes její napomínání začal vést velmi lehkomyslný život. Ve svém mládí za bojů Gherardesců s Pannocchieschi byl pasován na rytíře. Prý se povyšoval a zneužíval svého postavení. Přesto se mu dostalo zvláštní milosti, která ho dovedla ke konverzi. Už v dětství měl prý dvakrát sen, ve kterém k němu hovořil sv. archanděl Michael, patron jejich farnosti, a na hoře Monte Siepi ho v kruhové budově představoval Ježíšovým apoštolům, s nimiž byla i Panna Maria. Bylo mu doporučeno, aby se odřekl svodů světa a na této hoře postavil rotundu. Těžko říci, zda se mu sen při pohledu na horu častěji připamatoval. Potřetí tento sen prožíval až asi ve 30 letech a mystický zážitek byl umocněn zvláštní silou.Legenda hovoří o tom, že na Štědrý den roku 1180 chtěl Galgán jet za dívkou Civitellou, doporučenou mu za nevěstu, na hrad do Maremma (pozdější Polissena). Daleko ale nedojel. U hory Monte Siepi se marně snažil přimět koně k pokračování v cestě. Galgán prý potom noc strávil v kostele a ráno znovu zkoušel dostat se s koněm dál. Ten však byl ochoten jít jen na Monte Siepi.
Vlivem mystických zážitků Galgán změnil styl života. Když odložil svůj meč na skálu, tento se sám otočil, aby znázorňoval kříž a zajel do kamene pod Galgánovou rukou. Jeden z nabízených výkladů je i ten, že se Galgán při modlitbě o meč opíral a následně došlo k jeho proniknutí do horniny. Podstatné je, že předmět pro boj a usmrcení se stal znamením kříže a naděje, kterou vyjadřuje. U tohoto místa, které se pro Galgána stalo místem jeho modlitby, si postavil poustevnu.
Skutečnost je taková, že jeho meč ve skále i dnes stále pevně drží a v kapli rotundy je vidět přes ochranné sklo. Podle analýzy pochází z 12. století a speciálním rentgenem prý bylo potvrzeno, že čepel vězí ve skále.
Jedna z legend pokračuje příběhem trojice, která v nepřítomnosti poustevníka přišla jeho poustevnu včetně meče zničit. Dva muži z této trojice přišli o život a třetí, napadený vlky, přišel o ruce i s pažemi. Tato zmínka souvisí s vystaveným párem mumifikovaných rukou v přilehlé kapli, u kterých bylo radiokarbonovým datováním zjištěno, že jsou rovněž z 12. století.
Galgán byl údajně na jaře r. 1181 za papežem Alexandrem III. v Římě a existuje domněnka, že to mohlo být kvůli budoucí řeholní komunitě. U poustevny se časem objevovaly návštěvy a mezi nimi prý i ti, kteří se ke Galgánovi chtěli připojit. Jeho pozemský život však skončil již 30. 11. téhož roku.
V následujících letech se Galgánův hrob stal poutním místem a rytíř - poustevník začal být označován za účinného přímluvce u Boha, což se projevovalo už i před koncem jeho života.
Po pohřbu bylo rozhodnuto o stavbě kaple na hoře Monte Siepi. Galgán byl podle tradice svatořečen v roce 1185 od papeže Lucia III. Roku 1196 byly jeho ostatky slavnostně vyzvednuty a přeneseny do kaple. V roce 1584 byla stanovena jeho památka na 3. 12. Toto datum je uvedeno i v Martyrologium Romanum z r. 2001. V roce 2004 začala být v Itálii jeho památka opět připomínána 30. 11.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Franciscus Xavier (1552); Sophonias (7. - 6. stol. př. Kr.); Cassianus, m. in Mauretania (asi 298-300); Birinus (asi 650); Lucius, eremita (s. VI./VII.); Galganus Guidotti (asi 1181); Eduardus Coleman♦ (1678); ♦ (1860)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský