| 3. prosince, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 1860 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 15. 4. 1777 v Bolzanu v kraji Alto Adige v severní Itálii jako pátý ze sedmi dětí Jáchyma de Tschiderer von Gleifsheim a Kateřiny roz. Giovanelli. Otec v roce po jeho narození dostal místo významného finančního úředníka v Tyrolsku, které tehdy patřilo do Rakouské monarchie.V prvních 4 letech života se Janovi nepodařilo naučit mluvit a zoufalá matka slíbila, že začne-li chlapec mluvit, stane se knězem. Jan pak začal artikulovat a během několika let vadu řeči překonal. V 9 letech nastoupil do františkánského gymnázia v Bolzanu a později přestoupil na lyceum do Innsbrucku. Od roku 1795 zde pokračoval ve studiu na teologické fakultě univerzity. Po dokončení studia mu byl vzhledem k nízkému věku a schopnostem vyřízený dispens, díky kterému se ve 23 letech stal jáhnem, a 27. 6. 1800 mu byla udělena svátost kněžství. Následně v prvních dvou letech byl kaplanem v Lengmoose a vykonal půlroční návštěvu Říma, která byla pro něj významná nejen pro návštěvu historických míst, ale i k pochopení složitosti církevních problémů a pro rozhovory spapežem Piem VII.
Po návratu z Říma byl krátce kaplanem v Unterinne a potom u sv. Pankráce v Ultenu. Od roku 1807 působil jako profesor morální a pastorální teologie v Tridentu. Zároveň měl faru v Sarentinu. Přes delší cestování po horských stezkách pravidelně navštěvoval nemocné a nejchudší farníky, kterým nosil i potraviny.
K polovině září 1819 byl ustanoven farářem a děkanem v Merana. Po sedmi letech se stal katedrálním kanovníkem v Tridentu a v dalším roce generálním vikářem. Dne 24. 2. 1832 byl ustanoven titulárním biskupem Helenopolisu. Poté, co v Innsbrucku 20. 5. přijal biskupské svěcení, sídlil ve Feldkirchu. Po dvou letech byl rakouským císařem Františkem I. navržen na biskupský stolec v Tridentu. Papežem Řehořem XVI. byl potvrzen 19. 12. 1834 a slavnostní intronizace nového biskupa se uskutečnila 3. 5. 1835 v katedrále v Tridentu.
Nehledě na postavení byl vždy skromným, zbožným, vstřícným a s láskou poskytoval duchovní útěchu a pomoc. Jeho biskupská služba se vyznačovala četnými pastoračními návštěvami všech oblastí diecéze. Mimo jiné vysvětil 60 nových kostelů a až do konce života mu ležely na srdci potřeby chudých. Zemřel ve věku 83 let.
Při jeho blahořečení 30. 4. 1995 na Interporto Dohnale na jihu Tridentu papež Jan Pavel II. o něm mimo jiné řekl: „Biskup Jan bořil bariéry a sjednocoval lidi, které rozdělovaly hranice sociální, jazykové i morální různorodost. (…) Obdržel od Boha dar nezvykle velké lásky. Vše co dělal, bylo prosycené hlubokým, srdečným, každodenním soustředěním a modlitbou podpírající vztah k Pánu. Díky takovému postoji si dovedl zachovat odstup od pozemských radostí a slávy. Různé funkce s jejich obrovskou odpovědností, kterými byl pověřen, vykonával s odvahou, kterou čerpal jedině z pokory.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Franciscus Xavier (1552); Sophonias (7. - 6. stol. př. Kr.); Cassianus, m. in Mauretania (asi 298-300); Birinus (asi 650); Lucius, eremita (s. VI./VII.); Galganus Guidotti (asi 1181); Eduardus Coleman♦ (1678); ♦ (1860)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský