Solas
4. prosince, připomínka | |
Postavení: | misionář a poustevník OSB |
Úmrtí: | 794 |
Patron: | diecéze Eichstätter |
ŽIVOTOPIS
Podle některých zpráv se narodil v jižní Anglii, ač je uváděn i jako irský benediktinský mnich. Víme o něm, že na výzvu arcibiskupa Bonifáce (pam. 5. 6.), papežského legáta pro misijní oblast v Německu, cestoval kolem roku 743 z Anglie do Fuldy v Hesensku na středním Porýní. Zde v roce 744 došlo k založení významného kláštera. Solas prý až v této zemi přijal od Bonifáce kněžské svěcení. Po nějaké době, kolem roku 750, Solas odešel do Husenu (dnešní Solnhofen ležící 17 km západně od Eichstättu). Zde v blízkosti královského dvora pokračoval v hlásání evangelia a později žil jako poustevník.Zemřel v pokročilém věku po dlouhých letech pokání. Už za jeho života mu byly připisovány mnohé zázraky. Místem uložení ostatků se stala kaple jeho převorství v Eichstättu.
V 19. století byl zřejmě objeven Solasův hrob a nad ním odhaleny pozůstatky trojlodní baziliky. Relikviář s ramenem Solase je od roku 1991 v Eichstätter Kurier.
Ioannes Damascenus, presb. et doctor Eccl (asi 749); Barbara, virgo nicomedien. (století neznámé); Heraclas (247/249); Meletius, ep. Sebastopolitan (s. IV.); Felix, ep. Bononien (431/432); Aprus, presb. (s. VII.); Sigiramnus (s. VII.); Adrehildis seu Ada (po roce 692); Solas (794); Ioannes Thaumaturgus (s. IX.); Annon (1075); Osmundus (1099); Bernardus, ep. Parmen (1133); Petrus Pectinarius♦ (1289); Franciscus Gálvez♦ (1623); Hieronymus de Angelis et Simon Yempo♦ (1623); Ioannes Haramondo♦ (1623/1624); Adolphus Kolping♦ (1865); Ioannes Calabria (1954)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský