Bartholomæus Fanti
5. prosince, připomínka | |
Postavení: | kněz, řeholník OCarm |
Úmrtí: | 1495 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi roku 1410 v Mantově v Itálii. Vstoupil do mantovské kongregace karmelitánů a vystudoval teologii. Přesná data nejsou známa, ale v roce 1452 již působil jako kněz a později se o něm mluví jako o vyhledávaném zpovědníku.V roce 1460 přijal úřad duchovního otce při řádovém chrámu a funkci ředitele či rektora Konfraternity (bratrstva) Blahoslavené Panny Marie. Pro toto bratrstvo napsal řeholi o dvanácti kapitolách a stanovy. Jeho řehole je považována za stručnou a obsahově vycházející z regule 1. řádu.
Vynikal v lásce k eucharistii, která je označována za centrum jeho apoštolského života. Na druhém místě je to mariánská zbožnost. A Mariiným hlavním cílem je přivádět ke Kristu. Ona učí stále: „Udělejte, cokoli vám řekne /říká/.“ (Jan 2,5) Za uposlechnutím následuje zázrak.
Bartolomějova láska k eucharistii se stala důvodem jeho pozdějšího povýšení mezi svaté. Předávání této lásky novicům je připomínáno i mezi Bartolomějovými atributy (zobrazením). V modlitbě a adoraci jim byl vzorem.
O něžném mariánském ctiteli Bartolomějovi je známo, že byl klidné vyrovnané povahy se ctnostmi štědrosti a věrnosti ve službě Pánu. Zvláště zaujala jeho pokora.
V roce 1495 zemřel s velkým klidem, důvěrou a odevzdaností. Po jeho úmrtí došlo k četným zázrakům. Je zmínka i o tom, že jeho nenabalzamované tělo nepodléhalo běžnému rozkladu. V roce 1516 bylo přeneseno do kaple Panny Marie a neporušené umístěno pod oltářem. Poté co došlo ke zrušení místního konventu, bylo jeho tělo přeneseno ke Korunované Panně Marii do kaple katedrály.
Uznání jeho kultu potvrdil 18. 3. 1909 papež Pius X.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Po vzoru Bartoloměje a Panny Marie budu adorovat, naslouchat a orodovat, abych vyprošoval potřebná obrácení hříšníků.Bože, Tys vyznamenal blahoslaveného Bartoloměje šířením úcty k nejsvětější Eucharistii a k blahoslavené Panně Marii, dej, ať stejně jako jemu i nám je tato dvojí úcta hojným zdrojem milosti. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z karmelitánského Propria k breviáři)
Sabas, abbas (532); Crispina Tagorensis (304); Lucidus (asi 938); Geraldus♦, ep. Bracaren (1108); Bartholomæus Fanti♦ (1495); Ioannes Almond (1612); Nicolaus Stensen♦ (1683); Philippus Rinaldi♦ (1931); Narcissus Putz♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský