Philippus Rinaldi
| 5. prosince, připomínka | |
| Postavení: | kněz SDB |
| Úmrtí: | 1931 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 28. 5. 1856 v Lu ve farnosti Alexandrie u Monferrata v Itálii do věřící zemědělské rodiny jako osmý z devíti dětí. Asi v 10 letech nastoupil u salesiánů v Mirabellu do gymnázia. Zde mu Jan Bosco (pam. 31. 1.) předpověděl, že se stane salesiánem. Po prvním ročníku se však Filip rozhodl vrátit domů kvůli hrubostem jistého pomocníka. V té době si také stěžoval na problémy se zrakem. Do 20 let pracoval na polích. I když z Lu odcházelo hodně mladíků za povoláním ke kněžství, i tři z rodiny Rinaldiů, byl Filip přesvědčen, že k tomuto povolání se nehodí, a uvažoval o tom, že by v některém řádu mohl být nejvýš laickým bratrem. Na podzim roku 1876 se znovu setkal s Janem Boskem, který ho zbavil pochybností a napomohl k rozhodnutí. Za rozhovoru s ním Filip prý podruhé uviděl zář z jeho obličeje. V roce 1877 se Filip na jeho výzvu odhodlal vstoupit do ústavu v Sampierdareně, který se věnoval péči o pozdní povolání. Noviciát údajně začal v San Bening Canavese. První řeholní sliby složil 22. 9. 1878 a věčné asi o dva roky později. Kněžské svěcení přijal 23. 12. 1882 a jeho neuskutečněnou touhou bylo stát se misionářem někde v Argentině.Po několika letech se stal v Mathi Torinese ředitelem salesiánského střediska pro tzv. pozdější povolání a úspěšně se zde věnoval formaci starších studentů.
Asi rok po smrti Jana Bosca byl vyslán do Španělska. Tam v Barceloně-Saut působil jako ředitel, který měl důvěru a získával srdce mnoha mladých. Od roku 1892 byl pověřen funkcí vizitátora. Za jeho 9letého působení vzniklo ve Španělsku 21 domů, otevřel nová díla i pro Dcery Panny Marie Pomocnice, založil Katolické čtení i vydávání týdeníku pro oratoře. V roce 1901 ho Don Rua povolal do Turína do ústřední rady Kongregace.
Stal se pak generálním prefektem či vikářem a ekonomem. Začal se také starat o vysílání salesiánů do misií. Naučil se vypořádat s mnoha obtížemi, byl předvídavý, rozvážný a plný lásky. Měl ve velké úctě Pannu Marii a u ní častěji se synovskou důvěrou hledal pomoc. Byl trpělivým zpovědníkem i dobrým kazatelem. Svými slovy probouzel zájem o povolání také mezi dívkami a založil další formu zasvěceného života v salesiánském duchu, laický institut dobrovolnic s pozdějším názvem Sekulární institut Volontarií Dona Bosca (VDB). Filip Rinaldi je představován jako nesmírně činný a pozorný k aktuálním sociálním problémům, horlivý a geniální organizátor mnohostranné salesiánské činnosti i skvělý vykladatel salesiánské spirituality a pedagogiky.
V roce 1922 byl zvolen generálním představeným. Jako třetí nástupce Dona Bosca byl pro celou Salesiánskou rodinu starostlivým a pozorným otcem.
Otec Filip Rinaldi po mnoho let trpělivě snášel různá onemocnění a tím posledním byla těžká srdeční choroba.
Blahořečený byl 29. 4. 1990 papežem Janem Pavlem II.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Sabas, abbas (532); Crispina Tagorensis (304); Lucidus (asi 938); Geraldus♦, ep. Bracaren (1108); Bartholomæus Fanti♦ (1495); Ioannes Almond (1612); Nicolaus Stensen♦ (1683); Philippus Rinaldi♦ (1931); Narcissus Putz♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský