Dionysia, Maioricus et socii: Æmilius, medicus, Bonifatius Sibidensis, Dativa, Leontia, Servius, Tertius, Victrix
| 6. prosince, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | s. V. |
| Atributy: | palma |
ŽIVOTOPIS
V čele této skupiny křesťanů, umučených na severu Afriky za pronásledování Vandalů, vedených ariánským králem Hunerichem, je připomínána Dionýsie se svým synem Majorikem. Dionýsie vynikala krásou i zbožností a hrála prý také důležitou roli ve veřejném životě. Pro svou pevnou víru byla odsouzena ke krutému bičování a následně prý naražena na kůl. Je zdůrazňována její statečnost, k níž povzbuzovala i svého syna Majorika, který se děsil hrozných muk. Uvádí se, že ve víře vytrval snad jen díky naléhavým slovům matky a svého ducha odevzdával Bohu i on s přesvědčivou odvahou.Z dalších mučedníků je uváděn úctyhodný lékař Emil, někde zmiňovaný jako bratr umučené Dativy, a Leoncie, dcera biskupa Perada. Podle některých pramenů byl lékař Emil upálen, Bonifácovi Sibidiovi byly vytrhané vnitřnosti a neméně krutě byli umučeni i Tertius z Tuburbinu, Servius, který odmítl prozradit přítele a byl mučen pomocí kladek vyzvedáním s prudkým spouštěním.
Také Viktorie, uváděná z mučených jako devátá, vytrpěla mučednictví v nezmenšené míře i přes modlitby manžela a slzy dětí, kterými se nedala od mučednické koruny odradit.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Nicolaus, ep. Myren. (s. IV); Asella (po roce 385); Dionysia, Maioricus et socii: Æmilius, medicus, Bonifatius Sibidensis, Dativa, Leontia, Servius, Tertius, Victrix (s. V.); Obitius (1204); Petrus Pascual♦ (1300); Aloysia Maria Frías Cañizares♦ (1936); ♦ (1952); Michael Lasaga Carazo et VI socii♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský