blah. Michael Lasaga Carazo a 6 druhů

Michael Lasaga Carazo et VI socii

6. prosince, připomínka
Postavení:	mučedníci SDB
Úmrtí:	1936

ŽIVOTOPIS

Michael Lasaga Carazo se narodil 6. 9. 1892 v Álavě u Murguía ve Španělsku. Noviciát začal v Carabanchel Alto a v roce 1912 zde složil salesiánské sliby. Svátost kněžství přijal v roce 1921 v Barceloně. V prvním roce kněžského života byl poslán do Turína a odtud potom do Peru. Po návratu do Španělska, v roce 1928, byl poslán k madridské komunitě v Atocha. O dva roky později byl povolán do Mohernanda, kde byl v roce 1934 jmenován ředitelem salesiánské školy. Na začátku občanské války se se šesti mladými salesiány dostal do vězení. V Guadalajara byl s nimi vězněn od 2. 8. do 6. 12., kdy byl zabit s mnoha dalšími vězni (údajně více jak 276) jako odveta za nálet. Pro 7 salesiánů hlavní důvod cesty k mučednictví spočíval v jejich zasvěceném životě a v šíření náboženských pravd.

Ludvík Martínez Alvarellos (šp: Luis) se narodil 30. 6. 1915 v provinčním městě La Coruña do bohaté španělské rodiny. Dokázal překonat velké potíže související s náklonností k matce a změnou stylu života. Přizpůsobil se strohosti salesiánského domu s důrazem na poslušnost k představeným. Po přihlášení se u sv. Michaela de Extremadura v Madridu odešel v roce 1931 do noviciátu v Mohernando. Roku 1934 zde složil řeholní sliby a při této příležitosti napsal domů dopis plný nadšení a díků Bohu za své povolání. Vynikal v poslušnosti, zdvořilosti i duchem oběti. Po dvouletém studiu filosofie byl Ludvík 23. 7. 1936 zatčen a od 2. 8. s celou salesiánskou komunitou vězněn v Guadalajaře ve společnosti svého ředitele o. Michaela Lasaga Carazo. Spolu s ním a s dalšími pěti salesiánskými druhy zemřel 6. 12. mučednickou smrtí.

Jan Larragueta Garay (šp: Juan) se narodil 27. 5. 1915 v Arrietě v provincii Navarra ve Španělsku. V dětství byl spolehlivým ministrantem a zpěvákem a mimo to normálním dovádivým klukem, plným humoru. Po přihlášení se u sv. Michaela de Extremadura v Madridu odešel v roce 1931 do noviciátu v Mohernando, kde roku 1934 složil řeholní sliby a potom studoval filozofii. Byl obětavý a s obdivuhodnou láskou se věnoval nemocným. Revoluce a následné náboženské pronásledování ho zastihlo 23. 7. 1936. S ostatními bratry musel opustit řeholní dům a tři dny se s nimi skrýval při březích řeky Henares. Nakonec byli zadrženi a od 2. 8. vězněni v Guadalajaře ve společnosti svého ředitele o. Michaela Lasaga Carazo. Spolu s ním a s dalšími pěti salesiánskými druhy Jan Larragueta 6. 12. zemřel mučednickou smrtí.

Florencius Roderik Guemes (šp: Florencio) se narodil 7. 11. 1915 v Quintanarruz v provincii Burgos ve Španělsku. O vstup do salesiánské kongregace požádal u Nejsvětějšího Srdce v madridském Carabanchel Alto a noviciát začal v Mohernando, kde v roce 1935 složil řeholní sliby. Florencius byl impulzivní, velmi seriózní a odhodlaný čelit největšímu nebezpečí. Po prvním ročníku filosofie ho v Mohernando zastihla revoluce s protinábožensky směřovanou perzekucí, která vedla k mučednictví. Zrovna s novici konal duchovní cvičení od 14. do 23. 7., kdy bylo třeba řeholní dům opustit. S ostatními bratry se Florencius po tři dny skrýval při březích řeky Henares. Nakonec byli zadrženi a od 2. 8. vězněni v Guadalajaře ve společnosti svého ředitele o. Michaela Lasaga Carazo. Spolu s ním a s dalšími pěti salesiánskými druhy zemřel 6. 12. mučednickou smrtí.

Paskal de Castro Herrera (šp: Pascual) se narodil 2. 9. 1915 v Topas v provincii Salamanka ve Španělsku. Byl upřímný a spontánní. Od roku 1931 po čtyři roky byl na salesiánské škole na Paseo de Extremadura a Carabanchel Alto v Madridu. Uměl rozdávat až nakažlivou radost. V době zakazování náboženské výuky v červnu 1933 psal domů o formačních domech významných pro víru a o své ochotě v případě potřeby opustit i Španělsko - udělat pro duchovní život cokoliv. V létě roku 1935 vstoupil do noviciátu Mohernando. Na obavy své matky odpověděl: „Mami, o co se mohu bát? To nejhorší, co se může stát, je smrt, a pokud ano, budu šťastný.“ V den svého duchovního povolání (23. 7.) byl zatčen jako Ludvík a mnozí další a od 2. 8. s celou salesiánskou komunitou vězněn v Guadalajaře ve společnosti svého ředitele o. Michaela Lasaga Carazo. Paskal spolu s ním a s dalšími pěti salesiánskými druhy zemřel 6. 12. mučednickou smrtí.

Štěpán Vázquez Alonso (šp: Esteban) se narodil 27. 6. 1915 v Carrizo v provincii Leon ve Španělsku. V dětství se stal sirotkem a dostal se do péče svého strýce, který byl vzdělaným knězem. Štěpán později začal studovat na jezuitské koleji v La Coruña. Vynikal svou prostotou a upřímnou zbožností. Poté co v něm vyklíčilo povolání k duchovnímu stavu, strávil čtyři roky v semináři kapucínů v El Pardo a potom pocítil povolání stát se salesiánským bratrem v La Coruña. Odtud v roce 1935 odešel do noviciátu v Mohernando. Zde byla poznána jeho dobrá duše dbalá čistoty, vyrovnanost jeho tváře i ušlechtilost srdce. Radostné přijetí povolání vyvrcholilo 23. 7. 1936. S ostatními bratry pak musel Štěpán opustit řeholní dům a s nimi se zřejmě tři dny skrýval při březích řeky Henares. Nakonec byli zadrženi a od 2. 8. vězněni v Guadalajaře ve společnosti svého ředitele o. Michaela Lasaga Carazo. Štěpán spolu s ním a s dalšími pěti salesiánskými druhy zemřel 6. 12. mučednickou smrtí.

Heliodor Ramos García (šp: Heliodoro) se narodil 29. 10. 1915 v Monleras v provincii Salamanka ve Španělsku. V období určitého hledání cesty strávil čtyři roky u dominikánů. Poté se rozhodl odejít k salesiánům a byl přijat do semináře v Carabanchel Alto. Vzhledem k jistým obtížím mu bylo doporučeno snažit se stát pouhým salesiánským bratrem. Vstoupil pak do noviciátu v Mohernandu a na začátku občanské války, těsně před obsazením řeholního domu ozbrojenými revolucionáři, složil 23. 7. řeholní sliby. S ostatními bratry pak musel opustit řeholní dům a nakonec byli všichni pozatýkáni. Od 2. 8. byl vězněn v Guadalajaře ve společnosti svého představeného o. Michaela Lasaga Carazo a s ním i s pěti salesiánskými druhy zemřel 6. 12. mučednickou smrtí.

Blahořečeni byli všichni společně 28. 10. 2007 s ostatními salesiány mezi skupinami řeholníků umučených v prvním roce občanské války ve Španělsku. Jsou připomínáni také společnou památkou 6. 11.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Nicolaus, ep. Myren. (s. IV); Asella (po roce 385); Dionysia, Maioricus et socii: Æmilius, medicus, Bonifatius Sibidensis, Dativa, Leontia, Servius, Tertius, Victrix (s. V.); Obitius (1204); Petrus Pascual^♦ (1300); Aloysia Maria Frías Cañizares^♦ (1936); ^♦ (1952); Michael Lasaga Carazo et VI socii^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský