Ioannes Silentiarius seu Hesychasta
| 7. prosince, připomínka | |
| Postavení: | poustevník |
| Úmrtí: | 558 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se roku 454 v Nicopolis v Arménii (dnešní Koyulhisar v turecké provincii Sivas) do zámožné rodiny. V 18 letech ztratil oba rodiče a ze svého dědictví v rodném městě postavil kostel a založil malou mnišskou komunitu. Tehdy mu prý bylo 20 let. Stále více se stával vzorem života z víry. Ve 28 letech se údajně z podnětu věřících stal biskupem v arménské Colonii. Po 9letém vedení diecéze odešel do Konstantinopole požádat patriarchu Eufemia o dojednání audience u císaře Anastasia I., protože cítil povolání k daleko prostšímu životu. Panovníkem byl přijat a jeho prosbě, aby byl vystřídán jiným biskupem, bylo vyhověno.Odešel do Jeruzaléma, kde ve špitálu svatého Jiří po nějakou dobu sloužil nemohoucím lidem. Odtud, pro touhu žít kontemplativním a kajícím životem mnichů, odešel do poustevnického kláštera poblíž Jeruzaléma, nazývaného Lávrou (jako znamení, že se jedná o úzkou cestu). Jeho opatem byl Saba (pam. 5. 12.), který tento klášter podobající se poustevnické kolonii založil. Jan mu svoji dřívější hodnost se samozřejmostí zamlčel a s velkou pokorou a poslušností pracoval jako pomocník v kuchyni a fortnýř. Bylo prý na něj pohlíženo jako na obyčejného novice a za čas patřil mezi mnichy, kteří žili pět dní samostatně v jeskynních nebo stavěných celách a na sobotu a neděli se shromáždili ke společně slavené eucharistii.
Saba, pozorujíce jeho ctnosti, se údajně už roku 496 rozhodl připravit ho na kněžské svěcení, načež se Jan byl nucen přiznat, že už působil jako biskup a požádal ho o udržení tohoto tajemství před ostatními mnichy. O sedm let později chtěl Jan poustevničit na pobřeží Mrtvého moře, ale protože šlo o oblast, ve které řádili lupiči, vrátil se tedy zpět ke klášteru a pokračoval životem v naprosté samotě ve své velmi malé cele. Pro tuto strohost života s mlčením mu bylo dáno řecké přízvisko Hésychasta, v latině Silentiarius. Zemřel až ve 104 letech.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ambrosius, ep. Mediolanen. et doctor Eccl. (397); Sabinus, ep. Spoletan (asi 300); Athenodorus, m. in Syria (asi 304); Urbanus, ep. Theanen (asi s. IV.); Ioannes Silentiarius seu Hesychasta (558); Martinus, abbas Salimannen (asi s. VI.); Fara (657); Maria Iosepha (Benedicta) Rossello (1880); Carolus Garnier (1649)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský