Patapius
| 8. prosince, připomínka | |
| Postavení: | rekluz |
| Úmrtí: | s. V./VI. |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v sedmém století v Thébách v Egyptě. Jeho výchova byla podřízena hodnotám křesťanské víry a on se rozhodl pro důsledný život poustevníka. Usadil se v egyptské poušti po vzoru poustevníka Antonína, s jehož příběhem se někde seznámil. Zvolenému způsobu asketického života se snažil být věrný a vytrvale usiloval o důslednost z lásky k Bohu. Jeho vytouženou samotu postupně narušovalo stále více návštěvníků, z nichž mnozí požadovali jeho rady.Patapius po řadě let strávených v blízkosti Théb odešel až do Konstantinopole (dnes Istanbul), kde údajně žil uzavřen v malé cele u hradeb města, v blízkosti Blachernae, jako rekluz. Zde ho navštěvovali hlavně nemocní, kterým s láskou pomáhal. Mezi uzdraveními je uváděno vyléčení muže s vodnatelností, slepce i šílence a ženy trpící rakovinou prsu.
Zemřel s pověstí svatosti a byl pohřben u svatého Jana Křtitele při klášteře označovaném jako „klášter Egypťanů". Jeho životopis po více jak sto letech sepsal Ondřej z Kréty (pam 4. 7.), který jako jáhen působil v konstantinopolském chrámu Boží Moudrosti a kolem roku 700 byl jmenován biskupem Gortyny na Krétě.
POZNÁMKA
Francouzské stránky o světcích „Saintes et Fêtes du Jour“ uvádějí, že v roce 1904 byla jedním knězem po 1500 letech objevena hrobka s neporušeným tělem, u něhož byl doklad o tom, že se jedná o sv. Patapiuse. Toto tělo bylo uloženo do kláštera pravoslavných sester, postaveného nedaleko nálezu v řeckém Loutraki, vzdáleném 130 km od Gortyny.Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, Conceptio lmmaculata ; Macarius, m. Alexandriæ (250); Eutychianus, Pp (283 ); Eucharius (s. III.); Patapius (s. V./VI.); Romaricus (653); Theobaldus de Marliaco (1247); Moranová Narcissa a Iesu Martillo Morán (1869); Iosephus Maria Zabal Blasco♦ (1936); Benedictus Andreas /Enrique/ Monfort♦ (1936); Aloysius Liguda♦ (1942); ♦, Paulus Yun Ji-chung et Iacobus Kwon Sang-yeon (1791)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský