Romaricus
| 8. prosince, připomínka | |
| Postavení: | opat OSB |
| Úmrtí: | 653 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se do šlechtické rodiny pravděpodobně v Metách v severovýchodní Francii. Jeho otec patřil ke dvoru krále Chlotara II. a nějakou dobu svého mládí zde prý strávil i Romarik. Zdánlivě mu u dvora kynuly skvělé nabídky, ale nepřátelství krále s Brunhildou mělo zlý dopad. Královna Brunhilda zabila Romarikova otce a on odešel z domova jako poutník. V té době se v Luxeuil seznámil s komunitou mnichů, kteří se řídili řeholí sv. Kolumbána. Začal pak plánovat založení kláštera na vyvýšenině zvané Monte Habend, která je uváděna jako součást zděděného rodinného pozemku v pohoří Vogézy na soutoku Mosely a Moselette. Vytoužený klášter se mu podařilo založit asi v roce 620 a do jeho vedení si vybral přítele, mnicha Amáta, se kterým své plány dokončil. Podle jeho přání zde vytvořili tzv. dvojklášter. Odděleně s jednou komunitou mnichů a druhou řeholnic. Přitom obě komunity spadaly pod téhož opata, který dbal na jejich formaci.O Romarikovi martyrologium také připomíná, že byl poradcem krále Teudeberta.
Romarik se celkem brzy stal opatem po Amátovi a pokračoval ve vedení obou řeholních společenství až do smrti. Zdejší ženská větev se časem stala známou praktikováním tzv. „laus perennis“ - „ustavičnou písní chvály“, které se řeholnice věnovaly po celých čtyřiadvacet hodin, rozděleny na sedm skupin se střídaly ve zpěvu.
Uvádí se, že Romarik zemřel s pověstí svatosti, úcta k němu se uchovala. Začátek jeho veřejného kultu se pojí s přenesením jeho ostatků z Monte Habend (přejmenovaného na Mons Romaricus) do kláštera vystavěného na planině. Za svatého byl prohlášen 3. 12. 1049 od papeže Lva IX. Údajně asi po roce byly jeho ostatky umístěny na oltáři.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, Conceptio lmmaculata ; Macarius, m. Alexandriæ (250); Eutychianus, Pp (283 ); Eucharius (s. III.); Patapius (s. V./VI.); Romaricus (653); Theobaldus de Marliaco (1247); Moranová Narcissa a Iesu Martillo Morán (1869); Iosephus Maria Zabal Blasco♦ (1936); Benedictus Andreas /Enrique/ Monfort♦ (1936); Aloysius Liguda♦ (1942); ♦, Paulus Yun Ji-chung et Iacobus Kwon Sang-yeon (1791)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský