Valeriana
| 9. prosince, připomínka | |
| Postavení: | mučednice |
| Úmrtí: | století neznámé |
ŽIVOTOPIS
Jméno této světice Martyrologium Romanum 2001 sice už neuvádí, ale proto, že se stále objevuje i v našich kalendářích, je zde k tomuto dni uvedeno co je o ní známé zejména z „Bibliotheca sanctorum“, ale i z dalších míst.Jedná se o ženu z Limoges ve Francii, která prý byla dcerou vévody Leocadia. Spolehlivě, se o ní nic neví. Je představována jako ctnostná dívka zasnoubená knížeti Štěpánovi, který po návratu z boje zjistil, že ho odmítá, protože se zaslíbila Kristu. Vzplanul hněvem a osobně nebo prostřednictvím svého vojáka jí uřízl hlavu. Vrah potom prý viděl její duši vystupovat k nebi za doprovodu andělů a obrátil se.
V její biografii jsou problémem zejména uváděné časové údaje. S Marciálem (pam. 30. 6.), u jehož hrobky je v kryptě pohřbena, byla zřejmě spojena až během staletí. Je však také uváděno, že to byl Marciál, kdo ji obrátil na víru. Byl prý jejím duchovním rádcem a on ji také pohřbil v hrobě, který Valerie údajně připravila pro něj. Tento biskup Marciál byl kolem roku 250 poslán hlásat evangelium do Galie a sídlo měl Limoges. U sv. Valerie je ale uvedeno, že byla pohřbena v kryptě při chrámu sv. Petra ještě před vládou Nerona.
Na konci X. stol. byly její relikvie přeneseny do jí zasvěceného kláštera a přibližně v té době došlo i k většímu rozšíření kultu. Klášter Marciála připadl clunyjskému hnutí a v něm pak slaví i sv. Valerii. Ve Francii je jí zasvěceno pět kostelů. Relikviář je ze stříbra zhotovená busta. Liturgické slavení bylo stanoveno o den později, než uvádí náš kalendář.
Na konci X. stol. byly její relikvie přeneseny do jí zasvěceného kláštera a přibližně v té době došlo i k většímu rozšíření kultu. Klášter Marciála připadl clynyjskému hnutí a v něm pak slaví i sv. Valerii. Ve Francii je jí zasvěceno pět kostelů. Relikviářem je ze stříbra zhotovená busta. Liturgické slavení bylo stanoveno o den později, než ji uvádí náš kalendář.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ioannes Didacus♦ (1548); Gorgonia (asi 370); Valeriana (století neznámé); Leocadia (asi 304); Syrus, ep. Papien (s. IV.); Cyprianus, abbas Genoliacen (s. VI.); Ioannes Minami Gorōzaemon♦ (1603); Simon Takeda Gohyōe et socii♦ (1603); Liborius Wagner♦ (1631); Petrus Fourier (1640); Bernardus Maria a Iesu (Cæsar) Silvestrelli♦ (1911); Iosephus Ferrer Esteve♦ (1936); Richardus de los Ríos Fabregat, Iulianus Rodríguez Sánchez et Iosephus Giménez López♦ (1936); Iosepha Laborra Goyeneche et V sociæ: Carmen Rodriguez Banazal, Maria del Pilar Nalda, Stephana Irisarri, Isidora Izquierdo et Dolora Broseta Bonet♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský